Po nárazu se marně pokoušel vstát, ale nešlo mu to, tělo vypovědělo službu. "Snažil jsem se to naznačit rozhodčímu, který jel ke mně. Jenže on říkal: Vstávej a hrej, faul to nebyl," popisoval Jakub Koreis.
Z ledu se dostal až na nosítkách. V nemocnici mu lékaři zjistili, že má naštípnutý obratel. "Dneska už je to docela dobrý, včera to bylo horší. Byl jsem celý potlučený. Vyspal jsem se z toho, nějaké injekce proti bolesti pomohly, je to lepší než včera," líčil Koreis ve svém pokoji v ostravské fakultní nemocnici.
Co si z toho zápasu pamatujete?
Všechno. Pamatuju si, jak jsem uklouzl, upadl. Brusle mi asi zajela do nějaké rýhy. Pak si pamatuju, jak jsem letěl proti mantinelu a nemohl jsem se hnout, což bylo zapříčiněno tím, že mi ležel protihráč na zádech.
Víte, kdo to byl?
No, Lukáš Krenželok. Ale nic mu nevyčítám, bylo to nezaviněné. V podstatě si za to můžu sám, že jsem tam upadl. Otázka je jen ta, proč jsem upadl. Jestli jsem na něco šlápl, nebo něco bylo na ledě.
Vnímal jste po zranění, co se na stadionu dělo? Ve stejném momentu záchranáři oživovali na tribuně fanouška, který kolaps nepřežil.
Vím to. A je to velké neštěstí. To, co se stalo mně, je nic, oproti té tragédii.
Co vás čekalo v nemocnici?
Když mě večer přivezli, šel jsem rovnou do tunelu, kde mě prohlédli. Přišlo se na to, že mám našlíplý obratel, pohmožděné plíce a hrudník. Dneska jsem absolvoval vyšetření srdce, které neodhalilo nic.
Jak dlouho budete v nemocnici?
Zůstanu tu nejspíš přes víkend, pak se mě pokusí postavit na nohy, dát mi korzet, abych se mohl pohybovat sám.
Kdy se dostanete domů?
Nejdříve v pondělí nebo v úterý, povezou mě asi sanitkou, protože budu muset být vleže. Pak budu budu muset nejmíň dva a půl měsíce chodit s krunýřem.
Už jste zjišťoval, kdy budete moct začít trénovat?
Ptal jsem se. Při rehabilitaci toho moc nestihnu, spíš budu jen zpevňovat svaly kolem páteře, protože ležením a nošením korzetu ochabnou. Bude třeba vytvořit oporu pro páteř. Až pak se budu moct pustit do nějakého silovějšího tréninku. Vlastně celá letní příprava je tím pádem v háji. Budu rád, když budu moct začít v září hrát.
Ozvali se vám spoluhráči?
Jo, volali, napsali esemesky. Samozřejmě mě to potěšilo a povzbudilo. Teď já budu fandit jim.
Jak budete prožívat zápas?
Jedině přes telefon. V nemocničním pokoji na televizi program ČT4 není, není tu ani internetové připojení. Budu ve spojení s Martinem Podlešákem, který taky nemůže hrát kvůli bolestem zad.
A jak vidíte tu sérii?
Bude ještě hodně vyrovnaná. Vítkovice nás přehrály v prvním zápase, my je ve třetím. Může vyhrát kdokoliv a budou rozhodovat maličkosti jako každé play-off.
