Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tisíciprocentní pravda Ivana Hlinky

Ivan Hlinka dovedl hokejisty k triumfu na OH v Naganu - Trenér Ivan Hlinka při oslavách vítězství českých hokejistů na ZOH v Naganu na Staroměstském náměstí v Praze. | foto: ČTK

22 2008
Nagano. Ač se to samotným hráčům nezdá, pro české fanoušky to byl zázrak. Neskutečný zázrak. A ten obvykle provází záhadné okolnosti. Některé poutají pozornost i po deseti letech od nejslavnějšího triumfu v dějinách českého hokeje.

Kapitán Růžička.
„Pro reprezentaci je to odepsaný hráč,“ tvrdilo se. V té době už hráči Slavie bylo 34 let. „Tak to byl jednoznačně Ivanův nápad. A jeho nápad byl i Petr Svoboda. Ten zvládne tohle, ten zas tohle. Jsou to základní kameny. A měl tisíciprocentní pravdu,“ tvrdí Slavomír Lener, který s Hlinkou tvořil v Naganu trenérské duo. „Růža se k tomu postavil neskutečně dobře.“ Měl vyřešit problém, koho jako centra k Jaromíru Jágrovi. Měl jít ostatním příkladem. „Od Ivana jsem měl za úkol chválit jídlo. Už na prosincovém turnaji v Rusku jsem přišel do jídelny, vzal si chleba s máslem, posolil ho a řekl: Paráda,“ vzpomínal čtyři roky poté Vladimír Růžička.

Tajná letní schůzka.
V létě 1997, půl roku před olympiádou, se sešli trenéři Hlinka a Lener v Litvínově s hráči z NHL. Snaha odčinit ostudu ze Světového poháru o rok dříve byla patrná. Jágr s Reichlem se navíc dozvěděli, že kapitán nebude ani jeden z nich. „Jednoznačně se řeklo, že pokud Růža pojede, bude to on. Ti kluci k tomu přistoupili neskutečně dobře,“ říká Lener. Hlinka poté i s manažerem reprezentace Františkem Černíkem podnikl cestu do zámoří. Nikdo z hráčů nabídku reprezentovat neodmítl. „Ti kluci si toho hrozně vážili, takové cesty nebyly moc obvyklé,“ vysvětluje Lener.

Neprůstřelný Hašek.
Hned první trénink v Naganu přinesl zajímavý moment. Dominik Hašek na něm nedostal jediný gól. Dokonce všechny strhnul bruslařským výkonem, když byl při jednom cvičení nejrychlejší. Při prohře ve skupině s Ruskem Haškovi rozbila rána Kamenského modrou přilbu. Dostal povolení dochytat turnaj s černou, na níž byl zvyklý z Buffala. A už jsme neprohráli.


Prohlédněte si fotogalerii
IVAN HLINKA A NAGANO

Keramická kostka.
Český kapitán Růžička si přivezl do Nagana od manželky talisman – keramickou kostku. „Nosil jsem ji u sebe, ale pak jsem ji položil na stůl. Od té doby, co jsme vyhráli první a druhé utkání, tak tam byla. A už jsem se jí nedotkl. Celou dobu zůstala šestkou nahoru,“ vypráví Růžička. Nikoho asi nepřekvapí, že příběh kostky nekončí. Růžička ji má šestkou nahoru doma schovanou dodnes. „Ale už jsem s ní párkrát hnul,“ směje se.

Domluva Jágrovi.
Na tohle se hráčů radši neptejte. „Je to nesmysl,“ tvrdí Robert Reichel. Šlo o to, že brankář Hašek s obráncem Svobodou měli krotit nervózního Jágra. A to i ručně. Přestože to popírají, dusno v kabině bylo po nevydařené první třetině s Kazachstánem. „Pamatuji jen přestřelky v kabině. Na Jardu, hele koukej ukázat, že seš nejlepší útočník. Takový styl byl a to bylo hrozně důležité. Hráči byli hodně naštvaní, že se jim nedaří,“ vzpomíná Lener. Na Jágra se zlobil i samotný kouč Hlinka. To když ho chtěl poslat na led, Jágr si však nechával v šatně brousit brusle. „Tak jsme si to museli vyjasnit,“ vzpomínal Ivan Hlinka.

Růžičkův proslov.
„Když jsme ve skupině prohráli s Ruskem, můj syn Ládík brečel. Nechci, aby brečel znovu.“ Tak zněl proslov kapitána Vladimíra Růžičky po první třetině čtvrtfinále s USA. Češi prohrávali 0:1 a po přestávce i zásluhou gólu Růžičky duel otočili. A vlastně i zásluhou Růžičky juniora. Proč vlastně brečel? „Byl jsem ještě malej, nerozuměl jsem tomu. Brečel jsem, protože jsem si myslel, že už jedou domů. Máma mě uklidňovala, že ještě není konec, že ještě můžou vyhrát,“ upřesňuje Vladimír Růžička mladší.

Držení kolem ramen.
Při semifinálových nájezdech s Kanadou předvádí čeští hráči nevídané gesto. „Najednou ty ruce vylítly. To byla strašná síla,“ vzpomíná Lener. „Znovu se potvrdilo, že když chce mužstvo něco vyhrát, síla musí jít zevnitř.“ Jenže kdo to vymyslel? Jiří Dopita, který je na snímcích zachycen uprostřed hráčů, odpovídá: „Všichni.“ Snad největší záhada zůstává nevyřešena. Jen Hašek to nemohl být, protože ten byl na ledě.

Ke zlatu pomohla souhra. A akce zvaná Nagano

Když se v pondělí znovu podíval na čtvrtfinálový zápas s USA, jen se utvrdil. „S takovým hokejem bychom mohli hrát ještě dalších deset let,“ tvrdí Slavomír Lener. Společně s Ivanem Hlinkou vytvořil trenérské duo, které dovedlo český tým na olympijských hrách v Naganu v roce 1998 až ke zlatým medailím.

„Bylo to poprvé od Nagana, co jsem to utkání viděl. Byl jsem mile překvapen, jaký měl zápas tempo. Byl to super hokej,“ říká Lener.  „Ti kluci byli v plné síle, Jarda Jágr tam jezdil jako užovka.“

Právě v souboji se Spojenými státy měli čeští hokejisté v Naganu zřejmě nejvíc namále. Výpady Američanů musel ničit skvělými zákroky brankář Dominik Hašek, stav 0:1 po první třetině se jevil jako zázrak.

„Strašně jsme zdůrazňovali, že musíme hrát zezadu. Jenže my hráli úplně jiný hokej, nahoru dolů. Pořád jsme vyráželi dopředu a pořád jsme propadali. S defenzívou to nemělo nic společného,“ diví se Lener.

Jenže i v těch nejhorších chvílích se český tým mohl spolehnout na skvělou souhru. „Jak šel zápas dál, tak náš přechod z obrany do útoku byl skvělý,“ připomíná Lener.

„Bylo neskutečné, jak byli naši beci dobří. A to ani nebyli ještě v té době moc zkušení. Útočníci ušetřili spoustu sil, když nemuseli chodit do hloubky pro puk. Třeba Jirka Šlégr byl pod strašným tlakem a dokázal ty hráče najít. To se mi strašně líbilo. Hokej dělá rozehrávka a v tom jsme byli dokonalí.“

Právě přechod z obrany do útoku byla nejdůležitější tréninková akce v zápisníku naganských koučů. Ten plnil svými zápisy hlavně Lener. Dvě akce na zakládání útoku mu však mezi ně protlačil i Hlinka.

„Cvičení byla opravdu fajn, měl jsem je opravdu rád. Jedno používám dodnes. A říkám mu Nagano,“ vypráví Lener. (nákres cvičení je na obrázku)

Nagano? Zřejmě proto, že se na turnaji skvěle osvědčilo. „Na to cvičení musíte mít hodně dobré hráče. Dodnes ho používám jako test, když někam přijdu. A ti kluci naganští to dokázali úplně perfektně. Úplně nejlíp. Byli prostě geniální,“ přidává další chválu na olympijský výběr Lener.

Začátek akce simuluje bránění výpadu soupeře, poté obránci získají puk a následuje rychlý přechod do útoku. „V tom jsme s Amerikou byli neskutečně dobří,“ tvrdí Lener.

A pozor, tehdy ještě platila červená čára, takže obránce musel s pukem z obranného pásma vyjet před modrou. „A pak správně načasovat přihrávku. Jak ji někdo zkazí, tak to nemůže nikdy vyjít,“ upozorňuje Lener. „Ti kluci k tomu přistupovali neskutečně dobře. Bylo vidět, že si do Nagana nejeli jen zahrát. Jeli si tam něco dokázat.“







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze