V noci na úterý si Tlustý připsal další dvě asistence, bodoval poosmé v řadě a celkově má ze 60 utkání 27 bodů. Tím už překonal své bodové maximum z minulé sezony víc než dvojnásobně. A v klubové tabulce produktivity je místo loňského 15. místa pátý.
"Sezona se odvíjí slibně," pochvaloval si třiadvacetiletý útočník v rozhovoru pro iDNES.cz
Čím si takový vzestup vysvětlujete?
Na tuhle sezonu jsem se připravoval skutečně celé léto. Dalo mi to opravdu hodně. Rehabilitoval jsem po operaci ramene, do kempu jsem přišel připravený a dostal jsem díky tomu víc minut na ledě. Je to fajn.
Takže teď si užíváte v prvním útoku mezi hvězdami týmu...
Tahle sezona je pro mě výborná. Ale nemůžu, jak se říká, usnout na vavřínech. Máme odehráno přes padesát zápasů, ale ještě jich zhruba čtvrtina zbývá. Všechno se ještě může změnit.
Výkony Hurricanes šly sice v poslední době rapidně nahoru, ale
do play-off je to pořád hodně daleko. Jak moc to kazí váš dojem z individuálně vydařené sezony?
Já si myslím, že máme velmi dobrý tým, který se navíc stále zlepšuje. Jen začátek sezony nám nevycházel podle představ. Poslední dobou ovšem bodujeme skoro v každém zápase a to má vliv i na zlepšenou psychiku. Věříme si, víme, že máme dobrý mančaft. Je mladý a perspektivní, jsme připraveni na budoucnost.
Pro vás musí být angažmá v Carolině požehnáním. V Torontu jste tolik šancí jako v novém klubu zdaleka nedostával.
Carolina je pro mě výborná štace. Jako hráč jsem tu hodně vyrostl. V Torontu jsem ještě neměl tolik zkušeností. I tady jsem se ovšem musel postupně propracovat nahoru. Loni jsem hrál až ve čtvrté lajně, hodně mě brzdila zranění. Až v téhle sezoně jsem se protáhl do prvního útoku. Snažím se makat a ukazovat, co na ledě umím, když jsem zdravý.
Váš přínos ovšem není jen v gólech a nahrávkách, ale také v defenzivě. V plus/minus bodech (za účast na ledě při vstřelených a obdržených brankách) jste nejlepší z celého týmu.
Na začátku sezony jsem byl sedm bodů v plusu, pak přišlo smolnější období a měl jsem zase až minus sedm. A teď je to zase v plusu. Je to prostě náhoda.
Skutečně? Není to spíš tím, že poctivě pomáháte obráncům?
Je fakt, že se snažím udělat na ledě všechno možné, abychom góly dali, ale taky abychom je nedostávali. Myslím, že umím hrát i do obrany. To je základ, pomáhá to celé pětce i týmu.
Nedávno jste odehrál dvoustý zápas v NHL. Znamená to pro vás něco?
Je to pěkná meta, ale to jsou jen čísla. Důležitější je to, jak se mi bude dařit na ledě.
Během sezony se v kabině Hurricanes vystřídali dva elitní čeští beci: za Tomáše Kaberleho přišel Jaroslav Špaček. Spřátelili jste se?
Jasně, chodíme společně ven, navštěvujeme se. Dokonce bydlíme ve stejné budově. Často se ale taky stýkám s kamarády mimo hokej, se kterými vyrážíme na večeře, když je čas. Volna ale při tom všem cestování a porci zápasů moc není.
Jako rodák ze Slaného patříte k početné skupině kladenských odchovanců v NHL. Sledujete extraligové Kladno, které se po letech dostalo do předkola play-off?
Určitě. Je to můj domácí tým, takže ho sleduju. Letos to vypadá dobře.
