Podobné hlášky v pátek zněly ze všech koutů Zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně. Místní klub už počtvrté uspořádal Den otevřených dveří a počtvrté se těšil z velkého zájmu fandů. "Děláme to pro ně, proto jsme rádi, že jich přišlo tolik," pochvaloval si útočník Petr Leška.
Stadion byl opravdu nabitý. Vždyť šance vidět kabinu extraligového týmu PSG Zlín se neobjevuje příliš často. Před vstupem do šatny proto čekal dlouhý had zájemců. Dovnitř se dostaly vždy jen desetičlenné skupinky, které provázeli hráči - Bedřich Köhler, Michal Důras, Radek Míka, Lukáš Galvas a Tomáš Sýkora.
První návštěvníci měli štěstí, že v kabině potkali také největší hvězdy - Petra Čajánka, Martina Hamrlíka a Petr Lešku. Zkušené trio se v tu dobu už mělo podepisovat v tiskovém středisku, jenže se do něj nemohlo dostat. Každý chtěl podpis, každý chtěl společnou fotku, každý se chtěl na něco zeptat.
"Co bych tam dělal? Vidíš, jak hraju," s úsměvem zareagoval kapitán týmu.
Trojice hvězd vzápětí opustila šatnu zadním vchodem, ovšem do tiskového střediska se stejně nemohla dostat. I před ním postával dav zájemců, který totálně ucpal schody do prvního patra.
Rozhodli se projít přes prázdnou hospodu, jenže i to jim trvalo dlouho. I před stadionem je každý zastavoval, aby se podepsali. Na dres, tričko, ruku, kamkoliv.
"My už opravdu musíme jít," omlouvali se hráči a mířili do útrob stadionu za dalšími zájemci o autogram. Prohlídka stadionu včetně skyboxů a "podpisovka" byly vrcholem programu, který si nenechalo ujít několik stovek fanoušků. Ještě předtím byl k vidění souboj na ledě. Vybraní členové týmu soutěžili s bývalými zlínskými hokejisty v nájezdech a v přesnosti střelby.
Při nájezdech zaujal známý šprýmař Hamrlík. Přestože ani jednou nepřekonal juniorského brankáře Petra Zavadila, diváky bavil. Třeba tím, že podle svého zvyku najel k bočnímu mantinelu. Ovšem překvapil je, protože ještě před zakončením lidem zamával. Při dalším nájezdu si zase schoval puk do rukavice a pustil ho na led těsně před tím, než jej hokejkou poslal do brankářské lapačky.
V pětici legend nechyběl vedle současného trenéra Rostislava Vlacha ani kapitán extraligových mistrů z roku 2004 Miroslav Okál. "Každá pozvánka potěší, i když šlo poznat, že jsem tři roky bez ledu," podotkl Okál.
Chvíle na bruslích si přesto užíval, i když střelba na přesnost mu vůbec nešla. Namísto pěti pokusů pálil desetkrát, ovšem otvory v brance netrefil ani jednou. "To byl vždycky můj problém," netajil se.
Ve střelbě na přesnost zaujal Antonín Honejsek. Většinu branky zakrývala lepenka, otvory pro puk byly ve všech čtyřech rozích, poslední zůstal na ledem, v prostoru "mezi betony".
Mladý útočník v první sérii skóroval třikrát stejně jako trenér Vlach. V následném rozstřelu byl stejně úspěšný, zatímco kouč se trefil jen jednou. Cenu pro vítěze - láhev slivovice - přesto dostal kouč. "Taková odměna je vhodnější pro trenéra," glosoval jednatel klubu Patrik Kamas, který láhev předával.
