Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hertl v ráži. Jeho recept na zastavení McDavida? Nezaspat a otrávit ho

Tomáš Hertl (vpravo) a Paul Martin se radují z gólu San Jose. | foto: AP

15 2017
Mustang. Grizzly. Nebo žralok čili shark. Divoké tvory z přírodní říše znovu připomíná český hokejista Tomáš Hertl. Poté, co se s námahou vykřesal z dalšího zranění kolena, jej na zámořských kluzištích opět zdobí síla, rvavost, odhodlání. Třeba po úvodní partii prvního kola Stanley Cupu v Edmontonu se na útočníka San Jose valila chvála.

„Řádil jako zvíře. Byl dominantní,“ pravil kouč Peter DeBoer po triumfu jeho týmu 3:2.

„Byl nezdolný jako býk. Dlouho jsem ho neviděl v takové formě,“ řekl Hertlův parťák Logan Couture.

Asistence. Sedm střel na branku. Jedenáct vyhraných vhazování z patnácti. Dva řízné hity, jedním skolil a naštval edmontonského drsňáka Lucice. „Natěšenost na play-off byla obrovská,“ řekl třiadvacetiletý chlapík po prvním mači v rozhovoru pro iDNES. „Naše loňská jízda do finále byla super. Ale teď začínáme od nuly.“

Takže na vás účinkuje kouzlo Stanley Cupu?
Jistě. Třeba David Krejčí je v Americe ohromně ceněným hráčem, protože v play-off dokáže zabrat a rozhodnout, když je to nejvíc potřeba.

V čem je pro vás vyřazovací fáze odlišná? Výjimečná?
Všechno se nabaluje. Najednou se vyrojí média, příprava je pečlivější. Každý se snaží, aby byl připravený zdravotně, herně, psychicky. Aby se mohl soustředit jen na hru, na nic jiného. Zápasy jsou jiné než v základní části - tempem, nasazením. Střídačka je ještě nabuzenější. Každému je jedno, kdo dá gól. Já třeba raději zblokuju dvě rány, když to mančaftu pomůže k vítězství.

Fotogalerie

V zámoří se říká, že pravý hokej začíná právě až v play-off. Jak se mění režim v Sharks?
Porady u videa jsou delší a rozbory podrobnější. Pitvá se každý detail. Chyby, které jsme v zápasech s Oilers udělali. Co na ně platilo. Tyhle drobnosti v play-off rozhodují.

Už si pěstujete tradiční vousy?
Jo, jo. Sice máme v týmu jiné přeborníky, hlavně Burnse a Thorntona, ale už mi chvíli rostou, vypadají zase o něco víc chlapsky než loni.

Ročník 2016–17 vám ztrpčil další úraz kolena, pauza, dřina při zotavování. Už jste úplně fit?
Nebyla to paráda, když jsem se po letní rehabilitaci a dobrém začátku sezony zase zranil. Po návratu jsem nějakou dobu nabíral fyzičku. Teď jsem v pořádku. Hraju centra, trenér mi věří, posílá mě na přesilovky i oslabení, na rozhodující buly.

Cítíte, jak zrajete?
Nějaké zkušenosti jsem nabral. Pořád se učím, kdy si odpočinout, kdy si v tréninku přidat. Mám teď jinou roli, loni jsem hrál křídlo s Thorntonem a Pavelským. Teď jsem dostal větší zodpovědnost. Mám v lajně Dány Hansena a Boedkera. Nedávno nás kouč posílal proti McDavidovi a zvládli jsme to.

Co si myslíte o téhle superstar a edmontonském kapitánovi?
Sto bodů neudělal nějakou náhodou. Ale momentálně je jedno, že vyhrál Art Ross Trophy. Musíme stejně jako loni vycházet ze základů. Pohlídat si nejen jejich hvězdy, všechny naše útoky musí zabrat. Pittsburghu loni nevyhráli pohár Crosby nebo Malkin, ale jejich třetí lajna.

Jak těžké je krotit McDavida?
On a brankář Talbot se nejvíc zasloužili o to, že se Edmonton vrátil do play-off. McDavid má neuvěřitelnou rychlost, ve které navíc dovede zacházet s pukem. Čeká na každou naši ztrátu. Jakmile jeho beci získají kotouč, hned startuje a letí pryč. Nesmíme mu dát žádný prostor, musíme na něm viset. Znepříjemnit mu hru, trochu ho otrávit. Stanley Cup hraje poprvé, třeba to zabere.

Jaká je přesně vaše úloha při jeho střežení?
Celá pětka musí komunikovat a podporovat se, ale je pravda, že centr nejvíc pomáhá obráncům. Pohybuju se ve středu hřiště, kam sjíždí. Nesmím zaspat. Jak je přede mnou, nechytím ho. Jakmile dostane puk, musí na sobě mít hokejku, dostat bodyček. Pak znejistí.

Connor McDavid z Edmontonu obchází ležícího Andrewa Cogliana z Anaheimu.

Connor McDavid z Edmontonu obchází ležícího Andrewa Cogliana z Anaheimu.

Co pro vás znamená skutečnost, že jste ve dvanácti předchozích partiích s Oilers neskóroval?
Vůbec nic. V utkáních proti nim se cítím výborně. Vytváříme si šance a tlak. Góly jsou fajn, ale já udělám všechno, co bude potřeba. Vyhraju buly, padnu do střely. Pro vítězství cokoliv. Když váš mančaft postupuje, je to fantastický pocit. Užíváte si ho s klukama v kabině i s fanoušky.

Co se vám nejvíc vybaví z loňské pouti do finále?
Každá série byla výjimečná. Přejeli jsme Los Angeles, se kterým jsme měli pestrou historii. Pak jsme přetlačili Nashville v dlouhé sérii na sedm zápasů. Vyřadili jsme St. Louis, takže Sharks poprvé v dějinách vyhráli Západní konferenci. Ve druhém finále s Pittsburghem jsem trefoval tyčky, pak jsem se zranil a už jsem se jen díval z tribuny, což bylo náročné.

Podle řady znalců bylo vaše odstoupení zlomovým okamžikem série. Loni jste ve Stanley Cupu zářil. Je pro vás to vědomí povzbuzující?
Asi jo. Vím, že mám v play-off trošku nahráno. Vím, jak je tvrdé. Ale nemůžu se moc ohlížet.

Povzbudily vás dva zásahy, jimiž jste minulý týden ve Vancouveru uťal sérii 16 utkání bez gólu?
To víte, že jsem měl radost. Očekává se ode mě, že se občas trefím. Nemůžu pořád bránit. Ale teď se fakt soustředím jenom na play-off.

Může v něm vadit, že vaše mužstvo v lize náleží k nejstarším?
Zkušenosti jsou spíš naší výhodou. Edmonton má mladý tým, ti kluci moc nevědí, co od play-off čekat. Moc se nám nevěří, protože se nám závěr sezony zrovna nepovedl. Ale teď se všechno maže, jsme na nule. Toho musíme využít.

Autor:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze