Mezi nejsledovanější hráče Boston Bruins bude příští týden v Praze a Liberci patřit David Krejčí, elitní centr týmu a nejproduktivnější Čech v jeho dějinách. Prvním krajanem a nejlepším střelcem ve slavném klubu však zůstává Vladimír Růžička.
Coby exot z Československa nasázel v sezoně 1991–1992 za Bruins 39 gólů, posbíral ocenění od fanoušků i novinářů. Legendární arénou Boston Garden se rozléhalo skandování Rosie, Rosie.
"Lidi mě tam měli rádi," říká. Když na podzim 1990 přestoupil z Edmontonu za oblíbeného beka Hawgooda, reportéři i diváci obdivovali jeho výšku a čekali příval bodyčeků. O to víc žasli, když sedmadvacetiletého Růžičku viděli naživo.
Drzé kličky, přesné střely... Díky nim mu odpustili i to, že se do srážek nehnal a do obranného pásma nejezdil skoro ani na návštěvu. "Nejvíc mi v NHL vyhovovali gólmani," líčí současný kouč Slavie. "Stačilo naznačit střelu, oni proti mně vyjeli, mně stačilo popotáhnout puk do strany a měl jsem před sebou prázdnou bránu."
Evropané obvykle nadávali na uzoučké kluziště v Boston Garden, kde se to obvykle řezalo od první do 60. minuty, ale Růžička si na něm lebedil. Stačila mu jedna klička od mantinelu a mohl pálit.
V semifinále Stanley Cupu 1991 sám rozhodl druhé utkání s Pittsburghem, když při vítězství 5:4 přihrál na první čtyři trefy Bruins a pátou dal sám v prodloužení. "Můj největší gól, můj největší večer," říkal lámanou angličtinou po utkání, v němž zastínil superhvězdy Penguins v čele s Lemieuxem a Jágrem.
Stejnému soupeři dal o pár měsíců později při výhře 6:4 čtyři branky. "Na ty zápasy se nedá zapomenout," říká. "V Bostonu se líbilo mně i manželce. Našli jsme si tam řadu přátel. Zrovna nedávno umřel jeden pán, který nám hodně pomáhal. To nás dost vzalo."
Růžička v Bostonu potkal vynikající spoluhráče Neelyho, Janneyho či Bourquea. Kamarádil se s rváčem Nilanem, jako nováčka doma hostil slovenského útočníka Stümpela, jenž vychvaloval kuchařské umění paní Růžičkové.
Seděli mu také koučové Milbury a Bowness, kteří ho v době, kdy Evropané v NHL teprve získávali respekt, nečekaně nechali hrát jeho stylem. "Třeba Milbury byl trochu blázen, hodně nadával, ale choval se bezprostředně. Patří mezi nejlepší trenéry, které jsem potkal."
Po otázce, co se od něj naučil, se Růžička rozesmál a pravil: "Snad jedině ve vzteku rozkopávat koše!"
Sladké časy v Bostonu mu zkrátila zranění a nový šéf střídačky Brian Sutter, člen slavného hokejového klanu z farmy v Albertě. "Dost se po mně vozil, stejně jako všichni tihle bratříci po Evropanech."
V Bostonu od konce angažmá v roce 1993 nebyl. Bruins nijak zvlášť nefandí, tím spíš, že mu v létě vyměnili bývalého slávistu Sobotku. Ani nadcházející zápasy Boston – Phoenix v Praze ho příliš nelákají. "Na začátku sezony NHL většinou za moc nestojí," tvrdí. "Ale mrknu se aspoň v televizi."
