"Konečně při mně stálo zase trochu štěstí," oddechla si čtyřiadvacetiletá jednička prvoligového jihlavského A-týmu.
Předtím už mockrát sahal po čistém kontu, jenže vždycky přišel v závěru gól z hokejky soupeře.
Proto se tentokrát rozhodl o nule vůbec nepřemýšlet. "Už jsem se smířil s tím, že mi asi není souzena, takže jsem to neřešil. Soustředil jsem se jen na to, abychom vyhráli," přiznal.
A vítězství to bylo pořádně těsně. Vlastně vůbec nejtěsnější, jakého lze v zápase dosáhnout. "Znovu opakuji, že jsem měl tentokrát pořádnou porci štěstí. Což je samozřejmě dobře, protože třeba v sobotu proti Havlíčkovu Brodu nám chybělo. Teď věřím, že se konečně obrací na tu správnou stranu," svěřil se Řehoř.
Štěstí prý většinou přeje připraveným, a to jihlavský gólman v pondělí bezpochyby byl. "Ráno jsem si vzal na trénink zase po delší době bílé puky a evidentně to pomohlo," prozradil.
Bez pomoci spoluhráčů by ale na nulu dosáhl jen stěží. "Musím je pochválit, všichni hráli to, co měli. Šance Hradce stáhli na minimum," pochválil kolegy Řehoř.
Až v poslední třetině si zachytal víc. Občas nevěřícně kroutil hlavou nad zákroky svého svěřence i trenér jihlavských brankářů Petr Jaroš. "Kdepak, on si jen nevzal brejle, takže nic neviděl," smál se rodák ze Žďáru nad Sázavou.
