Ryšavý Kevin Constantine, Američan s pověstí rapla, se na podzim 1997 v Pittsburghu přitočil k potlučenému Jágrovi a ptal se: „Jak je? Budeš na večer fit? Nastoupíš?“ Hokejista se na něj podíval s potutelným výrazem ve tváři a opáčil: „Hele, nestarej se. Brnknu manažerovi a on ti dá vědět.“
Jágr a trenéři. Toť téma na knihu, jež by se zábavnými i jinak pozoruhodnými historkami jen hemžila.
V NHL vedlo české křídlo šestnáct různých mužů. Po nedělní porážce Floridy 2:3 od Caroliny přibyl na seznam sedmnáctý. Náhle odvolaného Gerarda Gallanta, jenž se svým (též propuštěným) asistentem odjížděl z haly Hurricanes taxíkem, nahradil Tom Rowe, zároveň generální manažer klubu Panthers. Pro Jágra to patrně nebyla vítaná zpráva.
S Gallantem vycházel znamenitě. Dobíral si ho, že ze vzájemných partií Pittsburgh - Detroit v 90.letech obvykle odjížděl s vysvědčením -4 ve statistice plus/minus.
„Máme daleko víc svobody než jiná mužstva,“ řekl Jágr v únoru MF DNES. „Takticky nás nesvazuje, nenutí nás upjatě bránit vedení a hlavně je rozumný. Když máme náročný program, dá nám volno.“
Svoboda byla pro Jágra odjakživa klíčovým slovem. Karel Beran, jeden z jeho prvních šéfů v kladenské „Pézetce“, před pěti lety pravil: „Já kluky nechal hrát. Když udělali chybu, zastavil jsem akci a vysvětlil, jak si ji představuju. Nikdy jsem neřval, žádného jsem nepraštil. A oni byli ochotní se pro mě rozkrájet.“
To bylo pro malého Jaromíra ideální prostředí. A svědčilo mu i později. Naopak narazil každý, kdo se jej pokoušel stavět do latě. Přísný Constantine se v Pittsburghu čílil, když číslo 68 přikráčelo na trénink bez přilby. Žádal, aby se podřídilo obranářské strategii. Pohořel.
„Určité kontroverze byly,“ líčil Jágr. „Trenér chce hrát nějak a já úplně jinak. Dělám si, co se mi líbí. Cítím, že mám jít na led, zvednu se a jdu. Kdyby protestoval, začaly by potíže. Případně tu prostě nebudu.“
Ohnivé debaty plály mezi Jágrem a Ivanem Hlinkou, když jej Penguins najali na přelomu tisíciletí, aby podpořil svého krajana. Nápad však ztroskotal. Hlinkovy novoty zasahovaly do Jágrových zvyků. Bitkařům přihodil čas na ledě a hvězdám ubral. „Je jako Jánošík,“ tvrdil Jágr. „Bohatým vzal a chudým dává.“
S výjimečnými hráči, jako je on, Lemieux, Gretzky, Crosby či Ovečkin, nelze zacházet jako s pěšáky. Jsou pod drtivým tlakem, potřebují vhodné podmínky, aby mohli sázet góly. Jágr třeba vytýkal Hlinkovi, že ho na podzim 2000 nevytáhl z krize. Že nehodlal roztrhnout úspěšné trio Kovaljov, Lang, Straka.
V zámoří ze zvěstí o neshodách upletli bič na pittsburskou hvězdu. Kanadský komentátor Don Cherry prohlásil, že se Jágr snaží odstřelit dalšího kouče. Deník Post-Gazette jej posléze drsně označil za zabijáka trenérů a rakovinu kabiny. Jágr tehdy sám volal do redakce MF DNES, aby popřel český rozkol v Pittsburghu, či dokonce svou vzpouru. „Čeká se tu na každý náznak senzace. Kdo chce psa bít... Znáte to,“ vysvětloval do telefonu.
Třebaže v soukromí se dvě legendy ctily, v práci si nerozuměly. Ani ve Washingtonu to mezi Jágrem a jeho nadřízenými neklapalo.
Zkušenému Ronu Wilsonovi draze pořízená hvězda v sestavě překážela. Nováček Bruce Cassidy sice hned po nástupu ke Capitals přiletěl o prázdninách za Jágrem do Prostějova, aby se s ním seznámil, úkol náročný i pro pokročilé ale nezvládl a ztratil respekt celého mužstva.
Jak Jágr stárne, stává se pokornějším, z jeho vztahů s kouči mizí napětí. Postupem času se spřátelil i s někdejším sokem Constantinem.
V březnu 2011 mu údajně v kabině omského Avangardu šermoval pěstmi před obličejem běsnící Raimo Summanen. Jenže to byl spíš výsledek Finovy duševní nevyrovnanosti než manýr borce z Kladna.
Jeho pověst se po návratu z KHL do NHL v létě 2011 plynule zlepšuje. Navenek obstojně zvládl i krušné období na sklonku angažmá v New Jersey, kdy ho Lou Lamoriello s pobočníky Oatesem a Stevensem odsunuli do vedlejší role.
Pod demokratem Gallantem na Floridě si lebedil. Oblíbený chlap netrhal jeho lajnu s Barkovem a Huberdeauem. Umí jednat se zelenáči i veterány, ale znelíbil se majitelům klubu. A tak ho nahradil šedesátiletý Rowe, jenž během jedenácti měsíců povýšil z kouče farmářského týmu na generálního manažera a hlavního trenéra Panthers. Působil jako asistent v NHL, jako kouč v AHL i v Jaroslavli v KHL.
Teď může výrazně přispět k rozhodnutí, zda Jágr po této sezoně skončí v NHL, nebo si zámořskou kariéru prodlouží.