"Hlavně jsem rád, že jsme ten zápas zvládli," řekl třinecký gólman Hamerlík. "A jestli by to bylo 8:7, nebo jinak, to neřeším. Povzbuzení do dalšího zápasu to ale určitě je."
Proč jste se rozhodl k sedmému utkání nastoupit až po rozbruslení?
Noha mě bolela už méně, ale na ledě je to vždy jiné. Musel jsem si vyzkoušet, jaké to je.
Myslel jste na zranění i v utkání?
Ne, nijak mě to neomezovalo, nebolelo. Neměl jsem to v hlavě.
V pondělním utkání v Praze za vás zaskočil Šimon Hrubec, který také nebyl úplně zdráv.
Těch zranění jsme měli více, bohužel mě noha do předchozího zápasu nepustila. Šimi ale chytal výborně a teď záleželo na trenérech, jak se rozhodnou, koho z nás postaví. Ale když jsem jim řekl, že mohu hrát, rozhodli se pro mě. Se Šimonem ale máme nadstandardní vztah, navzájem se podporujeme.
Kde byl rozhodující moment série se Spartou?
Dva zápasy jsme prohráli na nájezdy s tím, že jsme vedení ztratili třicet vteřin před koncem. Důležité bylo, že nás ty porážky nezlomily a že jsme zvládli hned další utkání a odehráli si to svoje. Série byla strašně vyrovnaná. Vyhrát ji 4:0 by nebylo spravedlivé. Sparta hrála velmi dobře. Ale rozhodující zápas jsme vyhráli 5:0, sparťané dvakrát uspěli na nájezdy, takže o ten kousek jsme byli lepší. Lámalo se to v maličkostech.
V semifinále vás čeká Zlín, nebo Slavia. Kdo je pro vás přijatelnější?
To vůbec nesleduji, soustředil jsem se hlavně na to, abych byl zdravý a podával výborné výkony. Ani nevím, s kým bychom měli hrát. A je to jedno. Pokud chceme uspět, tak musíme porazit každého. Kdo přijde, s tím budeme hrát.
