Podle statistik jste za dospělý tým ještě nikdy gól nedal.
Nějaký góly jsem dal v přátelácích, ale v profesionálním hokeji je to moje první trefa. A hned tak důležitá.
Utekli jsme na 3:1, možná ten gól zlomil zápas, určitě nám pomohl. Schoval jste si puk?
Mám ho. Je hezký, že jsem se po návratu z Kanady konečně trefil. Určitě budu muset něco zaplatit, ale stálo to za to.
Vy se dopředu moc často netlačíte.
Na góly jsou tu jiní. Já nikdy nebyl útočný typ, jsem tady od toho, abych bránil. Teď jsem ale viděl šanci pomoct týmu. Když Trávníček ujížděl, snažil jsem se ho dohnat. Po jeho střele se náhodou puk ke mně odrazil a já to jen doklepl. Bylo to spíš o štěstí než o umu.
Zlín byl v tabulce hodně pod vámi, s výhrou Litvínova se počítalo.
Můžete být o 10 bodů před soupeřem, pak párkrát prohrajete, a jste zase zpátky dole. Zlín je dobrej mančaft a my ho určitě nemohli podcenit.
Už jste se stihl adaptovat na českou hokejovou extraligu?
Pořád si ještě trochu zvykám. Je to velký rozdíl. V zámoří je hokej trošku rychlejší, tady se hra na větším kluzišti víc roztáhne. Je to hodně o přihrávce.
Musel jste si zvykat i na české rozhodčí. Na začátku jste býval hodně vylučovaný.
Na menším hřišti se víc pouštěly některý věci, tady na větším je všechno vidět. Rozhodčí vidí i malý háčky. Snažím se přizpůsobit a doufám, že to bude jen lepší.
Litvínov pravidelně točí čtyři formace i v obraně. Je to výhoda?
Můžeme rozložit síly a rychlým střídáním soupeře utahat. Všechny pětky máme docela vyrovnaný.
Vyhráli jste šest zápasů v řadě, dá se forma udržet až do play-off?
Dá, ale nesmíme lítat v oblacích a hrát jako v posledních zápasech.