Máte v tuto chvíli spíše radost ze získaného bodu nebo vztek z toho gólu v prodloužení?
Vlastně jsem spokojený, protože jsme ve třetí třetině prohrávali 3:2 a povedlo se nám vyrovnat. Máme bod, ale přiznávám, že když v prodloužení hrajete v oslabení a dostanete při něm gól, tak to mrzí.
Jak jste spokojený se vstupem Calgary do sezony?
Moc spokojený být nemůžu. Bohužel to není jako minulý rok. To jsme měli neuvěřitelný začátek, prvních dvacet zápasů nám vyšlo naprosto dokonale. Ale věřím, že i letos se to otočí a nakonec sezónu dotáhneme do úspěšného konce.
Zmínil jste minulou sezónu. Po první čtvrtině jste byli jedním z nejlepších týmů NHL, ale pak se to nějak zastavilo a nepostoupili jste ani do play off. Kde se stala chyba?
Tak to nikdo neví. Byl pro nás problém vyhrát jakýkoli zápas venku a kolem Vánoc jsme měli hroznou krizi. Nemohli jsme přijít na to, jak se z toho dostat. A nejlepší hráč kanadského bodování Iginla na to prostě sám nestačil. Když jsme na konci zase začali vyhrávat, tak nám chyběly právě ty vánoční body.
Teď to vypadá, že vás obránci často nechávají napospas útočníkům soupeře, létá na vás hodně střel. Jak si s obranou rozumíte? Vždyť na tohle jste v Dallasu nebo St. Louis nebyl zvyklý. Obránci jako Hatcher, MacInnis nebo Pronger měli pořádný respekt...
My máme hodně mladou obranu. Ti kluci nemají tolik zkušeností, ale každý rok se zlepšují. Je jim vlastně kolem třiadvaceti let a už mají v NHL nějaké sezóny odehrané, takže to je velký příslib do budoucna. Spolupráce s nimi funguje docela dobře. Hlavně teď musíme víc pracovat na rozehrávání. Po změně pravidel musíme my brankáři hrát mnohem více s pukem a je důležitá komunikace na ledě. Abych věděl, kdo kde je a kam mám puk obránci rozehrát. Zatím to zvládáme dobře.
Kdo byl nejlepší obránce, za kterým jste kdy chytal?
Je těžké říct jedno jméno. Každý obránce je jiný. Někdo je víc do útoku, někdo zase umí lépe rozehrát a můžete se spolehnout, že neudělá chybu. To byli třeba MacInnis nebo Pronger. V Dallasu jsem byl úplně klidný, když přede mnou hrál Ludvig nebo Matvichuk, přes ty prostě neprošla střela. Kolikrát měli snad i víc zásahů než já.
V NHL bývá běžné, že se o brankáře stará speciální kouč. Co je to za lidi a jak taková spolupráce s nimi vypadá?
Většinou jsou to bývalí gólmani z NHL, kteří mají zkušenosti a ví, o co jde. Pro nás brankáře je to dobré, protože když potřebuju s něčím poradit, tak on přesně ví, o čem mluvím. Kdežto hlavní trenéři jsou většinou bývalí útočníci nebo obránci a ti gólmanům radit nemůžou. Takže je dobré, když tenhle náš kouč přiletí a je možnost s ním probrat nějaké věci.
On za Vámi létá? To není v mužstvu a není s Vámi na trénincích a po zápasech?
Ne, na zápasech bývá spíš výjimečně. Přiletí tak jednou za měsíc nebo za dva. Většinu času tráví s mladými brankáři na farmě, protože ti ho potřebují nejvíce. Ale zápasy Calgary samozřejmě sleduje, má sestřihy všech zákroků na videu a pak to spolu konzultujeme. I když tady s námi není, tak vím, že mu můžu kdykoli zavolat a cokoli s ním probrat. To je výhoda.
V Calgary načínáte druhou sezónu. Je to město v dost odlehlé části Kanady, všude je odtamtud daleko, takže asi trávíte dost času v letadle, že?
Je to úplně jiné, než když jsem hrál v Dallasu nebo v St. Louis, odkud to bylo všude „blízko“. Teď když letíme třeba na východ Spojených Států, tak tam odehrajeme mnohem víc zápasů. Létáme mezi jednotlivými městy v jedné oblasti, takže ty přesuny jsou o trochu kratší. Ale v podstatě to znamená, že máme mnohem delší série zápasů venku. V Dallasu jsme byli na tripu třeba šest sedm dní, to bylo většinou maximum. V Calgary je běžné, že jsme pryč i čtrnáct dní.
Sledujete hokejové dění v České republice?
Většinou si po telefonu volám s tátou, občas si najdu výsledky na internetu. Vím, že Budějovice na tom nejsou moc slavně. Kluci neměli jednoduchý začátek, vlastně nehráli na domácím stadiónu, to je všechno jedno s druhým. Ale snad se to zlepší a udrží se tam extraliga.
