Narozdíl od Daniela Brandy, který míří opačným směrem, pro vás tedy výměna nebyla překvapením...
Už jsem něco tušil delší dobu, vedl jsem i rozmluvu s trenérem Hadamczikem ohledně jistých věcí, které mezi námi byly. Bavili jsme se o tom, jestli je možné, abychom spolu působili u jednoho týmu. A dospěli jsme k závěru, že další spolupráce možná je. V té době už probíhala jednání mezi Plzní a Spartou, ale já jsem tomu nechával volný průběh. Jsem rád, že to nakonec dopadlo takhle, že jsem zpátky v Praze.
O co mezi vámi a Hadamczikem šlo?
Týkalo se to doby, kdy jsem hrál pod panem Hadamczikem v Třinci. V závěru mého působení jsme tam něco řešili, vyříkali jsme si všechno vlastně už tenkrát. Ale před tím, než teď začneme znovu spolupracovat, jsme chtěli mít čistý stůl. Teď je ta věc za námi, myslím, že už tam není žádný problém. Ale o co přesně šlo, to je na delší vysvětlování. Taky si můžu něco nechat pro sebe.
V Plzni jste dobře začal, ale ke konci vašeho tamního angažmá se vám nedařilo. Čím to?
Byl jsem trošku nervózní, chtěli jsme se dostat do osmičky pro play off a pořád to nešlo. Ten tlak byl dost nepříjemný, mně se nepovedlo dát tolik gólů, kolik jsem chtěl. A řešením situace bylo, že došlo k té výměně. Z Plzně odcházím naprosto v klidu, s trenérem i manažerem jsme si podali ruce. Někdy se prostě stane, že se nepodaří to, čeho jste chtěli dosáhnout.
Manažer Plzně Haber řekl, že na se na poklesu vaší formy podepsalo i dojíždění do Prahy za rodinou. Mohlo to opravdu mít takový vliv?
Já jsem měl velký zájem se s rodinou usadit v Plzni. Kluk musel ze školky do jiné, navíc začíná hrát hokej, takže potřebuje, abych byl víc s ním. Ale nesehnal jsem odpovídající byt, člověk už má taky nějaké nároky. Takže jsem pořád pendloval mezi Plzní a Prahou. Ono to pár týdnů nevadí, ale když takhle jezdíte třeba druhý měsíc a musíte pořád vstávat o půl sedmé ráno, tak se to na vás uričtě projeví. I rodina je spokojená, že jsem teď víc s ní.
Nevadí vám, že Sparta je už třetím klubem, za který budete v této sezoně hrát?
Vzhledem k tomu, že je to v Praze, tak ne. Mám tu byt, rodinu... Takže jsem to jenom uvítal.
Dřív jste ale nikdy tak často neměnil dres...
To ne a doufám, že si na to ani nezvyknu. Ale když budu sedět doma na zadku, tak si peníze nevydělám. Musím jít tam, kde mně jsou ochotni platit. Rozhodně si nestěžuju.
Srdcem jste býval vždy slávista, teď jste ve Spartě. Jak to jde dohromady?
Ze Slavie jsem neodešel z vlastní vůle. Udělalo to vedení, aby to tým nastartovalo k lepším výkonům. Pomohlo jim to, přeju jim to. A to, že jsem se teď staral o sebe, mi nemůže mít nidko za zlé.
Přemýšlel jste o tom, co s vámi bude po sezoně? Jestli zůstanete ve Spartě, nebo se vrátíte do Slavie?
To je pro mě ještě strašně daleko. Teď se hlavně chci trošku uklidnit, dostat se zpátky do pohody.
Nyní budete hrát v klubu, který má přece jenom v Česku velké jméno. Jste připraven na to, že na zápasy venku proti Spartě bývá bouřlivé prostředí, soupeři jsou často velmi vyhecovaní?
Je pravda, že na Spartu se každý chce vytáhnout, ale podobné je to teď třeba se Slavií, která je teď taky velmi silná. Už když jsem hrál tam, nemohl jsem si stěžovat na nedostatek zájmu ze strany obránců soupeře a tady to horší být nemůže.
Jste stále kmenovým hráčem Slavie. Bavil jste se s někým z tohoto klubu?
Přímo ne, jen jsem měl od Antoše textovku na mobilu, že mě vítá zpátky v Praze. Jinak jsem s nikým ze Slavie nemluvil.
Jak by se vám líbilo finále Sparta - Slavia?
Já budu teď hrát za Spartu, takže tu bych si přál ve finále určitě. A jestli tam bude Slavia, to mi je úplně jedno. Samozřejmě, že derby se Slavií budou pro mě zvláštní, ale s tím se musím nějak vyrovnat. V příštím měsíci mě čekají dvě, takže pro play off už budu připravený.