Bure, Lindros, Nedvěd, Messier, Leetch... Velké hvězdy NHL září na týmové soupisce Rangers. Ale jenom na papíře. Tým nabitý zvučnými jmény je devátý v konferenci, pět bodů za postupovým osmým místem.
Je to už každý rok stejná písnička. Od jara 1997 chybí bohatý newyorský klub mezi elitou NHL, která postoupí do bojů o Stanleyův pohár. A přitom vedení skupuje hráče ještě zběsilejším tempem než Sparta v hokejové extralize.
Loni v březnu blikala na reklamních panelech na Times Square velkými písmeny zpráva: "Bure přichází na Manhattan. Už cítíme vůni play-off!" Ale bylo to jen zbožné přání.
Podobně jako před rokem Bure přišel letos ruský útočník Alexej Kovaljov. A stejně jako před rokem je i nyní tým s největším rozpočtem v NHL blízko neúspěchu.
"Jak použili osmdesát milionů dolarů na platy hráčů, to je ostuda pro hokej," kroutí hlavou Timothy J. Leiweke, prezident Los Angeles Kings v reakci na to, jak vedení Rangers v létě vyšponovalo platy volných hráčů. "Je to škoda pro kanadská mužstva, pro fanoušky i pro sponzory."
Rangers si mohou dovolit málem koho chtějí, některé hráče dokonce přeplácejí. V čem je tedy problém?
Komentáře hovoří o nedostatku nadšení, které hvězdám vydrží jeden, dva zápasy, ale ne celou sezonu. "Všechno je to o tom, kolik dáte do hry srdce," tvrdí centr Robert Holík v deníku New York Times.
Mužstvo navíc nehraje jako soudržný celek. Tým není ideálně poskládaný, obrana zaostává za útokem. I přes angažování Kasparaitise mají Rangers podle počtu inkasovaných branek čtvrtou nejhorší defenzívu v NHL. Navíc mají slabinu na postu brankáře: i když angažovali Mikea Dunhama z Nashvillu, v NHL je spousta kvalitnějších gólmanů.
Rangers se teď probudili, v noci na úterý porazili Islanders po velmi dobrém výkonu. "Nechali jsem na ledě všechno," říkal Nedvěd novinářům. Tak by to mělo být vždycky." Je otázka, jestli už zase není pozdě.
