Tu, kterou dostává vítěz play-off. Do něho tým vstoupí dnes v 17 hodin domácím čtvrtfinálovým soubojem s Vítkovicemi. "Hrozně rád bych ve Zlíně vyhrál titul," přeje si trojnásobný mistr světa Čajánek, který se při všech třech svých účastech ve finále extraligy musel smířit s porážkou.
"Věřím, že naše mužstvo potvrdí sílu ze základní části," přidal se Kamas.
Na úvodní zápas v play-off čekáte dvanáct dnů. Už jste nervozní?
Čajánek: Strašně dlouhé čekání mi nevyhovuje, ale nervozitu nebo vzrušení samozřejmě cítím. Bez ní to nejde.
Kamas: Nervozita je poznat na celém týmu. Těžko se to popisuje, ale je to cítit.
Dlouho jste nevěděli, na jakého soupeře narazíte. Vadilo vám to hodně?
Čajánek: Na soupeře jsme sice čekali, ale stejně se musíme připravit sami na sebe. Pokud budeme hrát náš hokej, vyhrajeme. Pokud budeme dělat věci, které nemáme dělat, budeme mít problémy.
Berete v tomto ohledu jako varování nevydařenou druhou třetinu posledního zápasu základní části s Pardubicemi, kde jste během necelých tří minut ztratili vedení 3:0?
Čajánek: Nejde hrát pořád naplno, ale je jasné, že musíme hrát chytře. Každá chybička, každé zaváhání může být jazýčkem na vahách, který může rozhodnout nejen celý zápas, ale i celou sérii.
Na triumf v základní části už jste skoro zapomněli, protože je před vámi jiný cíl. Přesto se ještě zeptám, jak jste si ho užili?
Čajánek: Bylo to pěkné. Hlavně to svědčilo o tom, že jsme měli celou sezonu vyrovnanou, vyhnuly se nám vážnější zranění a výkyvy formy. Je to ale dílčí věc, to důležité přichází teď.
Kamas: Nejvíc mě potěšilo, že většinu času jsme bavili fanoušky. Ve srovnání s předchozí sezonou bylo vidět, že všechny změny už si sedly. S kolegou Karlem Adamíkem (generálním manažerem) jsme cítili, že jejich množství není zvenku doceňováno. Změnilo se vedení klubu, systém hospodaření i trenéři, podstatná část mužstva a chtělo to čas. Jsme rádi, že jsme navázali na loňské play-off a všichni se bavili. To je větší deviza než pohár.
Z vašich slov vyplývá, že v klubu vládne velká pohoda...
Čajánek: Když se vyhrává, pohoda je vždycky. Pro Zlín byl vždycky důležitý začátek. Nám vyšel, což nás uklidnilo a dalo našemu mladému mančaftu prostor, aby hrál uvolněně. Na klucích bylo vidět, že se zápasy rostlo jejich sebevědomí. Byla radost se na ně dívat.
Před sezonou jste řekl, že během ní byste se chtěl co nejčastěji usmívat. Počítám, že v tomto směru vám to vyšlo, že?
Čajánek: Samozřejmě. Mužstvo fungovalo. Když nehrál jeden, zahrál druhý. Já moc nechválím, ale zopakuju, že je radost dívat se na naše mladé hokejisty. Přitom jsou pořád v polovině, můžou jít ještě hodně dopředu.
Připadá mi, že se ziskem Prezidentského poháru a s blížícím se play-off roste ve městě hokejová euforie. Souhlasíte?
Čajánek: Hokej byl ve Zlíně vždycky sportem číslo 1. Byl bych hrozně rád, aby to tak fungovalo i nadále. Proto je potřeba, aby měl fanouškovskou základnu a aby to lidé brali tak, že je to jejich klub. Jedině tak může zdejší hokej fungovat.
Kamas: Když se daří, podpora a sounáležitost jsou větší. Potěšil nás závěr základní části, kdy lidé reagovali na marketingové akce a návštěvy byly dobré. Ale je potřeba, aby to fungovalo, i když se nedaří. Zaplněný zimák není jen o atmosféře, ale i o penězích. Finance potřebujeme i ze vstupného. Bez fanoušků a jejich podpory se hokej ve Zlíně dlouhodobě na solidní úrovni bude dělat strašně těžce.
Když je řeč o financování zlínského hokeje, mezi ústřední témata patří příspěvek od zlínské radnice. Zatímco část obyvatel by ho ráda zvýšila, další, včetně řady zastupitelů, ho kritizují. Počítáte s tím, že zisk Prezidentského poháru a případný úspěch v play-off změní náhled kritiků, kteří nechtějí, aby město dávalo peníze do hokeje?
Čajánek: To je strašně těžká otázka. Chápu ty, kterým to vadí. Na druhou stranu na stadion chodí spousta lidí, další spousta sleduje výsledky. Je tu mládež. Člověk se na to musí dívat z více stran, nejsou to jenom čísla. Navíc jde o velké zviditelnění města.
Kamas: Jestliže máme v klubu kolem čtyř stovek dětí v mládežnických kategoriích, to je malá základní škola. K tomu mi řekněte, na kterou volnočasovou aktivitu ve městě přijde víc lidí. A podívejte se, kolik máme v seniorském týmu odchovanců. Chápu, že někteří mohou mít pocit, že peníze z městského rozpočtu by měly jít jinam. Ale takový souboj bude vždy. Nezapomínejme ani na to, že město je největší vlastník klubu, za dlouhodobou podporu si zaslouží jen uznání. Výchova dětí a sport by totiž měly být prioritou. Příspěvku od města si vážíme, je to významná pomoc, ale není to tak, že by město financovalo celý hokej. Peníze od generálního sponzora jsou srovnatelné s těmi od města a pak je tu řada dalších sponzorů, bez nichž by to nešlo, stejně jako bez fanoušků a rodičů dětí.
Pomůže vítězství v základní části ekonomice klubu?
Kamas: Může pomoct, ale není to tak, že by se někdo nechal momentální euforií zbláznit a dal velké částky. Spíš je to o postupném a menším sbírání. Závěr sezony je spíše o naplněných stadionech a to platí pro všechny kluby. Úspěch s sebou nese nějaké náklady, ale proti tomu jsou bonusy od sponzorů, případně noví sponzoři na play-off. A neméně důležité jsou příjmy ze vstupného. Proto mluvíme o tom, že naplněný stadion je pro nás důležitý. Úspěchu v play-off se ale z finančního hlediska nebojíme.
Takže případný triumf neohrozí budoucnost hokeje ve Zlíně?
Kamas: Strach, že úspěch v play-off rovná se ekonomický problém klubu, je zbytečný. Úspěch něco stojí, nicméně současná podoba smluv je taková, že pokud budou lidi chodit na stadion, nemusíme se ho bát. Rozhodně to nebude tak, že semifinále, finále, titul znamená výraznou ekonomickou ztrátu. Vždy se podle propočtů budeme pohybovat na provozní nule, což je důležité. Úspěchu se nebojíme.
Pro mužstvo je to dobrá zpráva, že?
Čajánek: V této chvíli hraje každý o něco jiného než o peníze.
Takže speciální odměnu za titul jste nevypisovali?
Kamas: Ne. Kluci na to myslí dopředu, mají to ve smlouvách.
