"Je velká fanynka, ale moc šancí sledovat mě na Slovensku nemá. Koukala na teletext," líčil sedmadvacetiletý hráč.
Do Českých Budějovic jste jeli s cílem vyhrát. Berete teď remízu?
Chtěli jsme tři body, to je pravda. Ale podle průběhu zápasu je remíza zlatá. Budějovičtí hráli výtečně. Bezchybně v obraně, v útoku agresivně. Překvapili mě. Kdybychom neměli v brance Romana Málka, asi by to dopadlo ještě hůř.
To jste hráli tak špatně?
Takové chyby jsme snad v sezoně ještě nevyrobili. A že jich bylo dost.
Po dvou třetinách jste prohrávali 3:1. Co se dělo v kabině?
Nebylo nám do smíchu. Do šatny přišel i manažer Setikovský. Spíš jsme čekali křik, ale on nás začal hecovat, že to ještě zvládneme. Myslím, že nám to pomohlo.
Hlavně vám, že? Dal jste dva góly a dvě minuty před koncem vyrovnal.
Dařily se nám přesilovky. Ten první gól se mi docela povedl. Od mantinelu jsem projel až před Mezina a protlačil puk mezi betony. Do stejného místa kotouč spadl i při druhé trefě, kdy jsem hokejkou sáhl po střele Milana Nedomy.
Přitom se střelecky spíš trápíte. A teď ve dvou zápasech tři góly.
Už jsem chtěl skoro zahodit hokejku... Teď už je to lepší, s každou brankou si hráč více věří.
S Josefem Strakou si rozumíte poslepu, jak k vám zapadl Paroulek?
Velká posila, Martin je skvělý hokejista. Umí sebrat puk, projet celé hřiště a zakončit. A když se já zapomenu vpředu, vždycky se za mě včas vrátí jako bránící křídlo.
Proti Třinci vás trenéři nasadili až jako druhou řadu. Proč?
Kvůli Královu útoku. Důrazná lajna Michala Straky na ně platila více. To nebyla žádná degradace. Když budeme vyhrávat, klidně budu ve třetí lajně.
Kdy se podle vás rozhodne, zda bude Plzeň v play-off?
Nevím, každý zápas se to mění. Ale pevně věřím, že tam budeme. Hlavně, že jsme si Budějovice udrželi od těla.
