"Na Vysočinu jsem se vrátil už v minulé sezoně, jenže jsem byl zraněný a nemohl nastoupit. Ale teď už trénuju a je to dobrý. Kluky znám, těším se," svěřil se urostlý hokejista s běloruskými kořeny.
Vzpomenete si ještě na vaše poslední angažmá v Jihlavě? Před čtyřmi lety jste z dorostu odcházel po neshodách s trenérem ne zrovna v dobrém...
Pravda, bylo to trošku dramatičtější. Ale co se stalo, stalo se. Teď začínám znova.
Už jste taky o něco starší...
(Skočí do řeči) A trochu rozumnější. Jo, v hlavě jsem si to srovnal.
Nicméně ani vaše poslední angažmá v Havířově nedopadlo moc dobře. Bylo to kvůli finančním problémům?
Od začátku loňského roku tam nebyla ideální situace. A ta potom vygradovala v prosinci. Hráči si sháněli jiné působiště, A-tým úplně krachl.
Taky patříte mezi hráče, kterým klub pořád dluží peníze?
Ano, patřím.
A jak velký je ten dluh vůči vám?
Docela dost, dluží mi plat za tři měsíce.
Věříte, že ty peníze z Havířova někdy uvidíte?
(Smutně se usmívá) Myslím si, že šance je v tomhle případě opravdu hodně mizivá. Dluhy tam prý dohromady dělají něco kolem tří milionů korun!
Takže v tomto směru jste spíš pesimista? A co vaše šance na uchycení v A-týmu Dukly?
Hlavně bude potřeba, abych měl dobrý přístup na tréninku a v zápasech pak podával dobré výkony. Pokud se mi bude dařit, tak by to mohlo vyjít.
On už je taky skoro nejvyšší čas zkusit to mezi dospělými, nemyslíte?
Přesně tak. V Havířově jsem moc příležitostí nedostal. Když se mi dařilo v juniorce, řekli, že mě nechtějí v chlapech moc ukazovat. To mi prezident klubu řekl na rovinu a já samozřejmě nebyl moc rád. I proto jsem chtěl pryč.
Pokud se vám nakonec opravdu podaří probojovat se do jihlavské sestavy, tak tím asi nejvíc potěšíte bratra Ivana, nemám pravdu?
(Směje se) Určitě. On je velký fanoušek Dukly, kotelník. Měl velkou radost z toho, že se vracím.
