Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Už nejsem zajíc! tvrdí Havlát

29 2003
Praha - V neděli dopoledne ještě svědomitě trénoval v Rosicích, aby nevyšel ze cviku. Pak naposledy obědval s rodiči doma v Brně. Společně vyrazili do Prahy, kde sledovali zápas s Litvínovem. Dvaadvacetiletý Martin Havlát se chtěl rozloučit se Spartou, s týmem, který ho na měsíc přijal za svého.

"Nemůžu odjet, aniž bych řekl čau," tvrdí hokejista. "Bylo to tady super. Kluci, maséři, kustodi. Rád jsem si zase vyzkoušel ligu."

Po pěti utkáních v nejvyšší české soutěži odlétá v pondělí do Montrealu. Doufá, že se brzy shodne s klubem Ottawa Senators na nové smlouvě. Zatímco ostatní se připravují na sezonu NHL, on "stávkuje".

"Chci hrát, ale ne za každou cenu. Mám určité představy a pod ně nechci jít," prohlašuje.

Letíte do zámoří. Pohnula se snad jednání nějak významně?
Kdepak. Nějak se to zaseklo. Jenom přišel čas odejít. Chci se připravovat v Kanadě, abych mohl případně hned naskočit do NHL. Odlétám třeba i kvůli časovému posunu.

A jste o své pravdě přesvědčen tak silně, že byste stávkoval třeba celou sezonu, jako to udělal například Petr Nedvěd?
NHL je pro mě prioritou. Ale s agentem jsme si řekli, že pod určitou úroveň nepůjdeme.

Jaký roční plat vám Ottawa původně nabídla?
Devět set tisíc dolarů. Jejich poslední verze je 1,2 milionu. To je dost vzdálené mým představám.

Co jste si pomyslel, když vás ohodnotili takhle nízko? Vždyť průměr v NHL činí 1,8 milionu dolarů...
Je to těžce pod průměrem. Ale oni to tak dělají. Byl jsem na to připraven. Jakmile začali v Ottawě podepisovat smlouvy ostatní, cítil jsem, že na mě mají jiný metr.

Nedávno dala Tampa útočníkovi Richardsovi 9,3 milionu za tři roky. Richards se vám výkonnostně podobá. Pomůže vám to v jednání?
Je fakt, že nevím, proč bych měl vydělávat výrazně míň peněz. V podobné situaci jako já jsou ještě Kanaďan Comrie a Slovák Gáborík.

A kolik vlastně žádáte?
To neřeknu. Ale pořád je mezi našimi názory velká propast.

Podle pravidel NHL smí o vaší gáži rozhodovat nezávislý arbitr až za dva roky. Teď jste naprosto v moci klubu. Může vás "dusit", jak dlouho chce. Jak nesete období nejistoty?
Zažívám to poprvé a doufám, že naposledy. Opravdu to není příjemné. K arbitráži můžu za dva roky, takže teď chci podepsat právě na ty dvě sezony.

Nemáte obavy, jak vás spoluhráči přijmou v kabině, až dohady o kontraktu skončí?
Pochopí to. Vždyť loni v Ottawě stávkovali Rachůnek i Hossa. V NHL je to normální věc. Přijdu tam a bude to v pohodě. Oni dobře vědí, že se neválím, zatímco oni dřou v kempu.

A závidět vám nebudou?
To v žádném případě. Každý ví, kdo kolik bere, tam se nic netají a tím pádem se ani nezávidí.

Ottawské noviny přinesou každý den aspoň jeden článek o Havlátovi. I když se nic neděje, pořád o vás mají starost. Je to příjemný pocit?
Docela jo. Občas zavolali. Ale předevčírem nic nevyšlo! (smích)

V Kanadě se taky psalo, že jste ve Spartě vydělal 300 tisíc korun za každý zápas. Je to pravda?
Bral jsem mnohem míň. Ale nevadí mi, že to psali. Pěkné peníze, ne?

Jak ta částka vznikla? Používáte ji jako prostředek k vyjednávání?
Nevím, jak na to přišli. Ale říkám: nevadí mi, že to píšou.

Od chvíle, kdy jste přišel do Ottawy, vám pořád něco vytýkají. Měl jste zesílit, víc střílet, vystřídal jste všechny útočné posty, hrajete až ve třetí řadě. Berete to jako přínosnou výchovu?
Každý má chyby, na nichž musí pracovat. Jsem o tři roky starší než na začátku, dělal jsem pokroky.

Některé hvězdičky si v NHL hýčkají, vás v Ottawě naopak drží pěkně zkrátka.
Pořád mi připomínají, že jsem mladý. Hlavně mě štve čas na ledě. Někdy jsem hrál vážně málo. Ale máme v týmu hodně skvělých hráčů, je tam konkurence. Musím si budovat pozici.

Zametali s vámi někdy tak drsně, že jste se ozval?
První rok jsem byl zajíc, nemohl jsem si moc dovolit. V tom druhém už se od vás čeká víc, ale zase už máte nějaké slovo.

Takže teď, když máte lepší pozici, si můžete občas dupnout?
Občas se naštvu, to je běžné. Nebojím se ozvat, když se mi něco nelíbí. Není dobré být potichu.

Loni v zimě vás prý nenechali moc hrát, abyste už nezískal moc bodů. Čím víc vyniknete, tím vyšší můžete žádat plat. Ottawa měla postup do play-off jasný a údajně na vás chtěla ušetřit.
Na to nemyslím, chci hrát co nejvíc, co nejlíp. A loni jsem měl nejlepší sezonu, zlepšil jsem se. Jejich kalkulace mě nezajímají.

Extraligu jste hrál za Spartu. Původně jste měl jít do Znojma, ne?
Ve Znojmě jsem trénoval moc rád, z Brna jsem to měl blízko. A nemyslím si, že by měli problém s tím, že jsem pak šel hrát do Prahy.

Zlákal vás sparťanský trenér Hadamczik, jenž vás vedl už v Třinci?
Byli jsme domluveni. Chtěl jsem mu oplatit jeho pomoc, to on mi dal v extralize poprvé šanci.

Jak jste si užil zápasy v Česku? Bavil vás evropský hokej?
Je to úplně jiná hra. Širší kluziště, měkčí styl, jiný způsob pískání. Na všechno je víc času, najíždí se obloukem, člověk se může zastavit. NHL je mnohem rychlejší.

Proč vlastně padl váš start v reprezentaci při turnaji v Pardubicích?
V tu dobu už jsem měl odjíždět do Kanady. Pak to padlo, ale nároďáku zbývaly jen dva zápasy. Dohodli jsem se s manažerem Kusým a trenérem Lenerem, že to nemá cenu. Moc mě mrzí, že jsem nemohl hrát v přípravě v Brně, kde jsem doma.

Vy jste se ostatně v brněnském hokeji angažoval. Váš otec šéfoval klubu Ytong a vy jste mu na provoz půjčil čtyři miliony, že?
Před dvěma lety potřeboval pomoct, rád jsem to udělal. K Brnu mám dobrý vztah a štve mě, že tam chybí pořádný hokej. Lidi se tam nemůžou dohodnout.

K rodičům máte vůbec pěkný vztah. K Vánocům jste jim koupil dům, ale v rozhovoru s kanadským novinářem jste žádal, aby to raději nepsal. Proč? Vždyť je to přece pěkné, ne?
Lidi nemusí vědět, co dělám s penězi...

Hodně si chráníte soukromí?
Ne, ale nemusí se o mně vědět všechno. Třeba Jarda Jágr to má hrozně těžké. Vůbec mu to nezávidím. Píše se o něm i spousta nepravdivých věcí.

Vy jste si stanovil nějakou hranici ve vztahu k médiím? Řekl byste třeba, jak se jmenuje přítelkyně a jak dlouho spolu chodíte?
Můžu říct, jak se jmenuje, a to je všechno. Dá se ale říct, že je to vážnější vztah.

Často si povídáte s Jaromírem Jágrem. Radí vám?
Probíráme hlavně hokejové věci. Občas mi poradí, zavoláme si. Když hrajeme ve Washingtonu, zajdeme na večeři. Byli jsme ve Washingtonu na basketu, viděl jsem hrát Jordana. Eliáš a Jágr jsou mí nejbližší kamarádi v NHL.

Před časem jste v dražbě koupil dres Wayna Gretzkého. V přepočtu asi za šedesát tisíc korun. Sbíráte dresy?
Začal jsem. Mám Jágra, Hossu, fotbalisty Jankulovského, Hübschmana. Chci Maria Lemieuxe. Letos se do toho pustím trochu víc.

Gretzkého dres máte zasklený?
Jasně, neoblíkám si ho. Ty ostatní mám ve skříni. V létě jsem všechno dovezl domů a teprve přemýšlím, jak si to vystavím. Ona mamka něco vymyslí...

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze