Jeho odpověď? "Přesto se o něj pokusím a vrhnu do toho všechny síly," tvrdí 59letý Sýkora.
S Plzní a Pardubicemi byl ve finále extraligy, s Magnitogorskem hrál o titul v ruské Superlize. Přesto až "na stará kolena" dosáhl vrcholu trenérské kariéry.
Nebo to berete jinak, když se jedná "jen" o národní tým do 20 let?
Trochu jste mě zaskočil. Vrchol kariéry... (zamyslí se). Přece jen, celý trenérský život jsem zasvětil dospělým. Ale dvacítka je prestižní kategorie, celosvětově sledovaná. Víc už je jen nároďák dospělých. Takže ano, je to dobrý závěr kariéry. Ale k tomu ještě schází dobrý výsledek a to je daleko podstatnější.
Je reálný v době, kdy se mluví o ústupu českého hokeje?
O tom jsem četl spoustu článků. I od Luďka Bukače, který říká, že jsme zaostali a hokej neděláme pořádně... Určitě se něco zanedbalo a je potřeba začít pracovat na nápravě. Ale nesmíme si také nalhávat něco jiného, než jaká je realita.
A sice?
My se nemůžeme měřit s Amerikou, Kanadou a Ruskem. To je problematické z hlediska množství hráčů, historie, ekonomiky, vytvoření soutěží. To je v našich podmínkách nedostižné. Nesmíme čekat, že s těmi zeměmi budeme hrát každý rok o titul. Ale přijdou ročníky, které se povedou, dá se dohromady výjimečná sestava. Pak můžeme zaútočit.
Je tak výjimečný ročník 1990, se kterým jste se nedávno vrátil do elitní skupiny MS do 18 let?
Je hodně dobrý. V sezoně jsme porazili Švédy, Finy, zvládli jsme návrat do elitní skupiny. Několik hráčů z této kategorie už by mělo za půl roku hrát na mistrovství světa dvacítek, přestože základ mužstva tvoří ještě hráči o rok starší. Vrchol týmu by měl přijít až na dalším šampionátu, zkraje roku 2010. A nezastírám, že bych u toho rád byl i já.
Když jste v minulé sezoně pracoval s českou osmnáctkou, dostal jste nabídku z ruského Omsku. Odmítl jste ji. Říkáte si zpětně, že to bylo dobré rozhodnutí?
Občas si říkám, jaké by to bylo, kdybych tam šel. Když se dívám na internet, vidím změny na trenérských postech v Rusku... Ale zásadně říkám, že svého rozhodnutí nelituju, nebylo slušné opustit práci u osmnáctky. A pak už žádné nabídky, které by mě ohromily, nepřišly. Když jednou Rusko odmítnete, už vám pak těžko něco nabídnou.
Nikdo jiný se opravdu neozval?
Z Ruska? Ale ano, jenže šlo o nováčky soutěže nebo týmy z druhé poloviny tabulky. Do toho se mi nechtělo. Najít zase vnitřní sílu na to se vším tam bojovat.
Schází vám stále každodenní kontakt s hokejem, tréninková činnost?
Už ne. Scházelo mi to, když jsem končil v extralize. Teď už si to nahrazuju jinak, fyzicky se snažím udržet ve formě jiným způsobem než být každý den na ledě. A je to tak určitě lepší než skončit ze dne na den.
Jak tedy dobíjíte energii pro reprezentační akce?
S touhle motivací nemám problém, mám do práce chuť a při všech akcích budu velmi aktivní. Příští mistrovství světa bude v Kanadě, proto sleduji co nejvíc zámořský hokej. Tím stylem se bude turnaj hrát a já se nabíjím představou, jak by měl vypadat styl českého týmu.
Co bude nejdůležitější při jeho formování?
Právě tohle, správně ho sestavit. O trénovaní jako takovém to zase až tak není. Budu se snažit vybrat kluky, kteří hrajou v zámoří. Ta zkušenost je nenahraditelná. Hrají kanadský hokej, na jejich kluzištích.
Když jsme u toho, prosazoval byste i na českých stadionech užší kluziště?
Využívá ho Slavia, chystá se Liberec, i v Plzni o tom uvažovali.
Já bych tou cestou šel, i když jsme se o tom v minulých letech bavili s dalšími trenéry. Nemusíme jít na extrémní rozměry 56 x 25 metrů, našel bych kompromis. Zvlášť v Plzni, kde jsou rozměry naopak extrémně velké, 30 na 60 metrů.
Je to zajímavější i pro diváky?
Myslím, že ano. Když sledujete NHL, krajní třetiny jsou větší a v přesilovkách je tam skvělá kombinační hra. To je vymyšlené dobře.
Vraťme se ke dvacítce. Už máte jasno o celém realizačním týmu?
Musí ho schválit výkonný výbor 12. června (dnes, pozn. aut.), zatím bych nechtěl předbíhat. Jedno jméno snad říci mohu, asistentem bude Zdeněk Moták, se kterým jsem byl i u osmnáctky.
Máte v plánu během podzimu také inspekční cestu do zámoří?
Určitě o ní požádám, jsem přesvědčen, že je nutná. Vidět hráče přímo v utkání je nenahraditelné. A můžete tam komunikovat i s vedením klubů, jaká je šance, aby nám hráče uvolnili na šampionát.
Myslel jsem, že je to snadnější než u dospělých.
Speciálně na tohle jsem se ptal. Příkladem je Voráček, který je na farmě Columbusu. Ale kluby ani v této kategorii nejsou povinné hráče uvolnit. A to se netýká jen cizinců, ani Kanaďané nemusí mít k dispozici nejsilnější výběr. Musíme to řešit případ od případu.
Položím naivní dotaz. Lze apelovat na české kluby, aby reprezentantům do 20 let dávaly šanci v extralize?
Těžko říci. Možná, v určitých případech, se o tom dá hovořit. V Plzni je například Kubalík a asi bych na to téma mluvil s koučem Pavlem Hynkem. Jenže blíží se draft a nevíme, zda Kubalík vůbec zůstane v Čechách nebo odejde pryč.
Na konec června jste naplánoval první kemp do Rokycan. Jaký bude další program dvacítky?
Na začátku a na konci srpna Turnaje čtyř, v Berlíně a v Brně. Další v listopadu ve Švédsku. Někdy kolem 10. prosince začne příprava na mistrovství světa, 15. chceme odletět. I to je zatím předběžná představa, která podléhá schválení výkonného výboru. Bude i nové vedení hokeje, může se ještě leccos změnit.
Straší vás hrůzné představy o pádu z elitní skupiny, jak to před rokem zažila osmnáctka?
O tom vůbec nepřemýšlím. Ale ve skupině na MS nás čeká domácí Kanada, Amerika, Německo a Kazachstán. To nebude žádná sranda.
