"Můžu si sáhnout?" zněl první dotaz malých zvědavců z prvního stupně. Ti využili volné hodiny a shromáždili se v tělocvičně školy. "Jen si poslužte," pronesl Jandač a nestačil se divit, jak rychle děti pohár obklopily.
"Dívat se na jejich radost je úžasné. Jsou tak spontánní. Kvůli takovým chvílím jsou podobná vítězství strašně důležitá. Snad to ty děti skutečně v něčem obohatí," doufal usměvavý Jandač.
Na první pohled je to obohatilo o hodinu dovádění navíc. Desítky těch nejmenších žáků kolem kopie mistrovského poháru poskakovaly, fotily se s ním a v neposlední řadě ho náramně osahaly.
"Ale myslím si, že se chovali slušně. Každý si chtěl samozřejmě sáhnout, ale dělali to většinou jen na oko, jedním prstem. Máme jich tu přeci jen šest set, takže to by pak ten pohár vypadal," vysvětlil ředitel školy Antonín Leopold.
Právě on se podílel na organizaci této slavností akce, protože Jandačovy děti ve škole studují. "Už jsme tu měli mistrovskou medaili a dres, kterou přinesl jeho syn. Pohár je ale něco extra. Vždyť se podívejte na ta nadšená děcka," smál se Leopold.
Asi tím nejšťastnějším a zároveň nejpovolanějším žákem, který se s pohárem fotil, byl mladý hokejista Albert ze třetí třídy. "Jsou do něj vkládány velké naděje, proto jsme ho s pohárem nechali nejdéle. Třeba nám to jednou oplatí podobnou návštěvou jako pan Jandač," říkal vesele Leopold.
Do tělocvičny přicházely neustále nové a nové děti, spouště fotoaparátů cvakaly rychleji než vteřinová ručička a učitelé měli plné ruce práce se svými třídami.
"Však oni si to taky užijí. Dva členové učitelského sboru slaví šedesátiny, takže bude pohár putovat i k nim," vysvětloval Jandač a ředitel Leopold tajnou informaci upřesnil. "Zatím o tom dotyční neví, chci je překvapit. Mít na oslavě narozenin pohár mistrů světa, to se jim určitě stane poprvé v životě."
Jak se čas blížil k deváté hodině ranní, dětí ubývalo a trofej se začala chystat na další cestu. "Nejdříve si s pohárem mohli užít žáci našeho prvního stupně a teď se poveze na hřiště v Hlinkách. Tam probíhá sportovní den žáků druhého stupně," popisoval nejbližší putovní program mistrovského zboží Leopold.
Veselí tak v Berouně pokračovalo celé dopoledne.
