Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V českém týmu nejvíc zářili Vokoun a Jágr

8 2004
Praha - Sen o zlatu na domácím mistrovství světa se hokejové reprezentaci rozplynul už ve čtvrtfinále. Tým sice ani jednou na šampionátu v základní hrací době neprohrál, přesto se mu staly ve čtvrtfinále s USA osudným samostatné nájezdy. Co hráči udělali dobře a co špatně? Kdo zazářil a kdo naopak zklamal?

Podle redakce iDNES patří nejlepší známka gólmanu Vokounovi, podobně skvěle si vedli Jaromír Jágr a obránci Kaberle a Špaček, který ovšem kvůli zranění nedohrál čtvrtfinále.

Kdo naopak zklamal? Nevedlo se Michalu Supovi, daleko za svými schopnostmi zůstal Josef Beránek, po nemoci byl z formy Martin Havlát, v obraně nejvíc „hořel“ Jan Novák.

Hodnocení iDNES – hráči jsou za své výkony známkováni jako ve škole, tedy od jedničky do pětky

Jak byste hokejisty ohodnotili vy? Známkujte ZDE

Brankáři
Roman Čechmánek 2-
Po nepříliš vydařené sezoně v Los Angeles přijal roli týmové dvojky bez ambicí. Zachytal si jenom zápase proti Švýcarsku. V úvodu byl dost nejistý, puky vyrážel a nepřesně rozehrával. Inkasoval jednou z osmnácti střel, jednou za něj v brankovišti obětavě zaskočil Jiří Dopita. Přestože jej Švýcaři příliš neprověřili, nezklamal a dodal týmu jistotu, že má za Vokounem spolehlivou dvojku.

Tomáš Vokoun 1
Potvrdil roli reprezentační jedničky. Působil jistě, mužstvu dodával svými výkony klid. Oproti loňskému šampionátu byl daleko vyzrálejší, potvrdil formu z NHL, kde dovedl Nashville do play-off. Platný byl i kvalitní rozehrávkou v brankovišti a za brankou. Jeho nejlepší vizitkou je, že mužstvo na turnaji nedostalo více než dva góly, dvakrát udržel čisté konto. Při penaltovém rozstřelu kapituloval jenom jednou, bohužel branka Andyho Roache znamenala konec medailového snu..

Obránci
Roman Hamrlík 2
Spolehlivý v defenzívě. Hvězda NHL možná v turnaji nebyla využita tak, jak by si zasloužila. Mohl víc hrát v přesilovkách, kde trenéři sázeli na jiné obránce. Důrazný a jistý v předbrankovém prostoru. Hrál výborně pozičně. Soupeři, zejména ti zámořští, z něj měli respekt. Ten si dokázal v případě potřeby zjednat i rukama. Soustředil se především na obranu. Na turnaji nezískal ani bod.

Jan Hejda 2-
Využíval své síly v osobních soubojích, důrazně čistil prostor před brankou. Někdy to ale přehnal. Ve čtvrtfinále hrál tým po jeho vyloučení ve třech. Snažil se podporovat útok, ale občas chyboval v rozehrávce. V zápase proti Německu se prosadil i jako střelec, dal krásný gól, jímž uzavřel skóre na 5:1.

František Kaberle 1-
Odehrál skvělý turnaj. Jeho výkon se zápas od zápasu zlepšoval. Oplýval jistotou v obraně, byl platný při přesilovkách. Nastřádal čtyři asistence. Byl nejčastěji střílejícím obráncem, na soupeřovy branky vyslal jednadvacet střel. Nebál se důrazných soubojů, přesto byl jenom třikrát vyloučen.

Jan Novák 3
Zvládal hru do těla, solidně bránil. Jeho výkony ale byly rozkolísané, občas chyboval a v obraně to při jeho pobytu na ledě hořelo. Vyšel mu třeba zápas proti Kanadě, ale klíčové čtvrtfinále moc ne. Nechal se obehrát před gólem na 1:2. Trenéry byl jako jediný pravák mezi obránci týmu hojně využíván při přesilových hrách. Jeho obávaná střela od modré ale oproti extralize znamenala daleko menší hrozbu.

Jiří Šlégr 2
V hodnocení +/- bodů dopadl nejlépe z českých obránců, získal sedm kladných bodů. Důrazný obránce podporoval útok, ale především zodpovědně bránil. Když bylo potřeba, tak přitvrdil. Spolu s Hejdou bránil Jaromíra Jágra, když se na něj při zápase s Kanadou obořil u hrazení Scott Niedermayer. Jinak ale své emoce krotil, přestože byl nejvylučovanějším českým hráčem.

Martin Škoula 2-
Nebyl tolik vytěžovaný. Při hře na sedm obránců se často nedostal do hry. Snad i proto důrazný a urostlý bek občas působil nejistě. Parádně zahrál ve čtvrtfinále proti týmu USA, kde se kvůli zranění Jaroslava Špačka dostal víc do hry. Uplatnil přehled a fyzické předpoklady. Dalekonosnou ranou od modré otevřel skóre zápasu.

Jaroslav Špaček 1-
Spolu s Kaberlem nejlepší český obránce na turnaji. Spolehlivý, navíc stmeloval tým. Hodně chyběl ve čtvrtfinále proti USA, kdy tým hrál jenom na šest obránců. Jeho technika by se hodila i při penaltovém rozstřelu, což prokázal při mistrovství světa v roce 1999 v Norsku. Bohužel ho při zápase proti Kanadě, kde ranou od modré vstřelil první gól českého týmu, zranil Morrow.

Útočníci
Josef Beránek 3-
Kapitán Slavie dostal od trenérů přednost před centry jako Vašíček, nebo Čajánek. Formu z extraligy, v níž vyhrál bodování dlouhodobé části, nepotvrdil. Byl centrem čtvrtého útoku, ten se ale v úvodu šampionátu dostával pod tlak i v zápasech s papírově slabšími soupeři. Beránek neznamenal pro soupeřovu branku velké nebezpečí, střelami trefoval často jenom brankáře. Výjimkou bylo utkání proti Kanadě, kdy se dvakrát krásně trefil „pod víko.“ Spolehlivou práci odváděl při oslabení.

Jiří Dopita 2
Centr třetího útoku v některých zápasech nedostal tolik prostoru na ledě. Spolupráce s Petrem Průchou mu ale šla k duhu. Zápas od zápasu se zlepšoval. Tradičně silný na buly, těžko odstavitelný od puku. Výborně hrál v oslabení, ať už ve dvojici s Jágrem, či později Hlinkou. Dlouho čekal na první gólový zápis, trefil se až proti Kanadě. Ukázal, že umí zahrát v rozhodujících zápasech. Ve čtvrtfinále proti hokejistům USA patřil k nejlepším hráčům na ledě, jeho spoluhráči ale šance, které jim vypracoval, nepoměnili. Při osudném penaltovém rozstřelu jel jako pátý. Přestřelil a český tým z turnaje vypadl.

Radek Dvořák 2-
Spolu s Ručinským a s Prospalem vytvořil skvělý útok, který zdatně sekundoval elitní Strakově formaci s Jágrem. V koncovce se neprosadil, ale nastřádal sedm asistencí, nejvíc z týmu. Proti Kanadě zvedl výkon Beránkovy formace, kam byl na půl zápasu přeřazen. Klíčový čtvrtfinálový zápas proti týmu USA ale jemu, ani spoluhráčům z útoku nevyšel.

Martin Havlát 3-
Měl být hvězdou týmu a spolu s Jágrem a Strakou vytvořit „superútok.“ Jenomže ho po příletu do vlasti skolila viróza a kvůli ní nastoupil jenom ke třem zápasům, z nichž ani jeden nedohrál. Chyběla mu kondice a do provozní teploty se nedostal a nic ze svého umění tak ne zcela svou vinou nepředvedl. Většinu čtvrtfinálového zápasu proti USA odehrál ve čtvrté formaci a velkou hrozbu pro soupeřovu branku neznamenal. Vychladlý jel i samostatný nájezd v penaltovém rozstřelu - nedal.

Jan Hlaváč 2-
Smolař šampionátu. Turnaj zahájil v elitní formaci, ale po boku Jágra a Straky odehrál jenom jeden zápas. Pak se propadl do čtvrtého útoku k Beránkovi. Dal gól Německu. Poctivě bruslil, bránil, proti Kanadě vypracoval skvělým pohybem a přihrávkami góly pro Beránka a Krafta. Byl to především on, kdo držel čtvrtou formaci. V myslích fanoušků ale zůstane jako nešťastník, který smolnou tečí zavinil vyrovnání ve čtvrtfinále.

Jaroslav Hlinka 2-
Jako čtrnáctý útočník dlouho čekal na svoji příležitost. Poprvé měl nastoupit proti Švýcarsku, nakonec ale dostal přednost uzdravený Havlát. Hlinka hrál až proti Kanadě a skvěle zapadl do Dopitovy formace. Skvěle bruslil, bojoval, připsal si jednu asistenci. Ve čtvrtfinále měl ale problémy s urostlými beky USA, přesto se do několika šancí dostal. Pracoval i před brankou, ale v prodloužení přerušilo nadějnou pozici, když Výborný objížděl branku, Hlinkovo postavení v brankovišti.

Milan Kraft 3  
Bojovník, který se postupně musel smířit s pozicí třináctého útočníka. Při hře nenápadný, ale platný důrazem. V zápase proti Kanadě zasáhl do hry až po odstoupení Martina Havláta, ale hned se dostal do tempa. Na jeden gól nahrál Beránkovi, druhý sám po skvělé Hlaváčově přihrávce vstřelil. Trochu překvapivě po tomto výkonu proseděl čtvrtfinále jen mezi náhradníky.

Jaromír Jágr 1-
Nebyl kapitánem, nechtěl, aby se reprezentace prezentovala jako Jágr tým. Přesto byl nejlepším hráčem Lenerova výběru. Po nepovedené sezoně v NHL, kdy se stěhoval ze slabého Washingtonu do NY Rangers a ani on nepomohl hvězdám z Manhattanu do play-off, hrál s obrovským zaujetím. Vázal na sebe dva hráče, dral se o každý puk, ustál spoustu osobních soubojů, uplatnil se tvrdou střelou i důrazem před brankovištěm. Tak dal i druhý gól ve čtvrtfinále proti USA. Těžko po něm někdo mohl chtít lepší výkony. Při penaltovém rozstřelu ve čtvrtfinále trefil tyč.

Václav Prospal 2
Skvěle zapadl do formace s rychlíky Dvořákem a Ručinským. Bojoval, rozděloval puky, dobře bruslil, uplatnil přehled a vytříbenou techniku. Na ledě působí často nenápadne, přesto boduje. Tři góly a čtyři asistence jsou tou nejlepší vizitkou srdcaře a velkého bojovníka. Podobně jako Dvořákovi mu ale příliš nesedlo čtvrtfinále proti USA.

Petr Průcha 2-
Příjemné překvapení. Objev reprezentační sezony to dotáhl až na mistrovství světa. A neztratil se. Jako pravák se dobře hodil do přesilovkové legie týmu, dal čtyři góly, jeden proti Švýcarsku byl ale omylem připsán Jágrovi. Lehce bruslil, dobře si porozumněl i s veteránem Dopitou. Ve klíčovém čtvrtfinále šel přece jenom jeho výkon dolů. Překvapivě byl zvolen jako jeden z exekutorů na rozhodující penaltový rozstřel. Zkusil velkou zbraň praváků, kličku do bekhendu, ale tu americký gólman zastavil betonem.

Martin Ručinský 2
Odehrál skvělý turnaj. Lehce bruslil, v útoku s Dvořákem a Prospalem byl k neudržení. Měl nejlepší efektivitu střelby na turnaji: co třetí střela, to gól. Dal pět branek, z toho tři slabým Kazachům. Ve čtvrtfinále byl nejlepším hráčem Prospalova útoku, který se ale v zápase proti USA trápil a Ručinský v něm byl trochu utopený. Překvapivě nedostal důvěru při penaltovém rozstřelu.

Martin Straka 2- 
Ze zámoří přicestoval nažhavený, přijal klíčovou roli kapitána hvězdného týmu. V přípravě řádil, byl nejlepším hráčem týmu. Ještě v prvním zápase šampionátu proti Lotyšsku dal dvě branky. Byly to ale jeho poslední střelecké zápisy na turnaji. Skvěle bruslil, bojoval, ale v šancích se neprosadil.

Michal Sup 4-
Turnaj jej nezastihl ve formě. Vepředu byl neviditelný a jako vyhlášený obranář moc nestíhal ani při hře dozadu. Elitní extraligový střelec si navíc v zápase proti Kazachstánu poranil žebra a na jeden zápas vypadl ze sestavy. Vrátil se ještě na duel proti Rakousku, pak ale ze sestavy vypadl a po dopsání Jaroslava Hlinky trávil boje proti zámořským týmům v civilu na tribuně.

David Výborný 2
Turnaj začal ve čtvrté formaci s Beránkem a se Supem, kde ale jeho rychlost, přehled a stabilita zanikaly. Povýšil tedy do první formace ke Strakovi a byl i centrem speciálního přesilovkového komanda. Skvěle bruslil, příkladně bojoval, získal spoustu puků, vytvářel  šance pro sebe i pro spoluhráče, ale v koncovce se mu nedařilo. Dal gól Kazachům, asistenci si připsal proti Němcům. Při penaltovém rozstřelu při semifinále trefil tyč.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze