Jmenuje se totiž Ronald Wurm a narodil se v Nizozemsku. "Už jsem za holandskou reprezentaci hrál jako junior. A loni se mi ozvali i z áčka, ale nakonec to nějak nedopadlo. Třeba příště,“ prohlásil jednadvacetiletý útočník.
Co vás přivedlo do Česka?
No, hokej přece. (směje se) V patnácti letech jsem se byl v létě ukázat na Slavii. A oni pak volali, že by o mě měli zájem. Tak jsem se do Prahy přestěhoval, rok jsem hrál za Slavii v juniorce, pak mě poslali do Kobry a teď jsem v Havlíčkově Brodě.
Mluvíte perfektně česky, máte tady nějaké kořeny?
Ano, moje mamka je Češka. Ale já jsem od narození vyrůstal v Holandsku. Bydleli jsme v Haagu.
Takže česky vás učila maminka?
Jenom základní věci, nebylo to nic moc. Až tady jsem se pak zdokonalil. Za těch pár let člověk hodně pochytí.
Říká se, že čeština je na učení hodně těžký jazyk...
To je pravda, i když každý jazyk je těžký. Naštěstí mi šlo učení docela dobře.
V Holandsku asi není hokej tím nejpopulárnějším sportem, proč jste si ho vybral?
Právě kvůli mamce, ona chtěla, abych ho hrál. Zkusil jsem to, a už jsem u něj zůstal.
Ona byla velká hokejová fanynka?
(směje se) To ani ne, ale z Česka ho samozřejmě znala.
Máte ještě nějaké sourozence, kteří udělali mamince radost?
Mám staršího bratra, ale ten hrál hokej jenom chvilku. Moc mu to nešlo, raději toho nechal. (usmívá se)
. Ronald Wurmnarozen: 16. března 1987 v Haagu, posledních šest let žije v Česku sport/pozice: hokejový útočník |
Jakou má vůbec hokej v Holandsku úroveň?
V poslední době se to hodně zlepšilo. Byl jsem v Haagu o Vánocích a viděl jsem pár zápasů. Opravdu tam šel hokej nahoru. I když tady je úroveň pořád výrazně vyšší. Kdybych tehdy v patnácti letech neodešel, rozhodně bych teď neměl šanci se tady prosadit.
Hrál jste za juniorskou reprezentaci, jaký to byl pocit?
Parádní, vždycky, když nastupujete za národní tým, je to čest i zábava. Třeba to časem vyjde i s tím áčkem, které hraje B-skupinu mistrovství světa.
Pořád se tedy cítíte být víc Holanďanem...
No víte, já mám oba pasy, jak holandský, tak i český, takže si nemusím vybírat. To mi vyhovuje.
Ale přeci jen, teď je zrovna období evropského šampionátu ve fotbale, komu fandíte víc - Čechům, nebo Nizozemcům?
Oběma týmům stejně. Naštěstí nehrají v jedné skupině. Horší by to bylo, pokud by se potkaly třeba ve finále, to bych raději nefandil nikomu. A nebo každý poločas jednomu. (usmívá se)
Jak často jezdíte do Haagu?
O Vánocích a taky v létě, to máme měsíc volna. Když jsem přijel do Prahy, tak to bylo těžký. Nikoho jsem neznal, řeč jsem taky moc neuměl, ovšem teď už je to v naprostém pořádku. Moc se mi tady líbí a chtěl bych tu zůstat napořád.
Trénujete s havlíčkobrodskými Rebely, jak vidíte svoje šance, že se probojujete do kádru?
Jsem tady na zkoušku, na čtyři měsíce. Zatím mi to jde snad dobře, ale samozřejmě rozhodne až to, co předvedu na ledě.
Už vám dali spoluhráči nějakou přezdívku?
Nějakou trvalou ne, občas samozřejmě zaslechnu něco o bludném Holanďanovi, ale jinak nic. (směje se)
. Dokud není potřeba slovník, o exotiku nejdeOd ostatních havlíčkobrodských hokejistů se jednadvacetiletý Holanďan Ronald Wurm nijak zvlášť neliší, jen má možná ze všech hráčů nejdelší vlasy. Jinak ale plní pokyny trenéra Petra Nováka úplně stejně, jako všichni ostatní. "Už na konci sezony se tady byl ukázat. Na ledě se nám líbil, a tak jsme ho pozvali do přípravy. Zatím vypadá dobře,“ prozradil hlavní kouč prvoligových Rebelů.
"Všichni samozřejmě přejeme nejvíc Česku, ale pak má každý ještě svůj další oblíbený mančaft. Třeba já bych celkem přál úspěch Španělům, protože už na něj čekají dost dlouho,“ svěřil se Suchan.
|
