Před reprezentační přestávkou hrály Vary ve Zlíně, ale nedokázaly prolomit sérii nezdarů na zlínském ledě, prohrály 0:4. „A to Zlín nehrál moc dobře. Zbytečně jsme tu ztratili tři body. Přitom minimálně ve třetí třetině jsme byli jasně lepší,“ litoval Tvrdík.
Přes tuto prohru patří Karlovým Varům po 20. kole sedmá příčka v extraligové tabulce, jež by týmu zajišťovala postup do play-off. „Loni jsme také bojovali o play-off. Jenom to nevyšlo,“ připomíná tvořivý útočník pokažený závěr minulé sezony.
To už byl ale Michal Tvrdík zpátky v Pardubicích, které jej z hostování v lázeňském městě stáhly. A v play-off pomohl pozdějšímu vicemistrovi třemi body.
Před letošní sezonou se Tvrdík opět v nabitém kádru Pardubic neprosadil a vrátil se do Karlových Varů, kde patří k nejlepším a hraje v prvním útoku. A mužstvu se daří. „Dalo by se říci, že už v minulé sezoně nastal obrat a letos to chceme ještě vylepšit a dotáhnout dál. Naším cílem je play-off a uhrát nějaký slušný výsledek. Všichni v to věříme,“ říká.
V žlutočerveném dresu Karlových Varů prožívá přesně opačné pocity, než v Pardubicích. Tam často patřil jenom mezi náhradníky. „Bral jsem to z toho pohledu, že v Pardubicích byl a i je nabitý kádr a někoho zkrátka posadit museli. Tak jsem to byl já,“ říká smířeně.
To samé mu hrozilo i letos, tak znovu putoval do Varů. „Proběhlo to velice rychle. Ráno mi to řekli a večer jsem už musel vyrazit, abych byl ve Varech. Trochu mě mrzelo, že jsem se nestihl ani s klukama rozloučit, ale takový je už život hokejisty. Jeden den jste tady a druhý někde úplně jinde,“ krčí rameny.
Michal Tvrdík působí dojmem kliďase. Ale zdání může klamat. V roce 1997, když bojoval o účast na mistrovství světa hráčů do 18 let, jej vyřazení z nominace tak naštvalo, že si způsobil zranění.
„Vybavuju si, jak mě tři nebo čtyři dny před mistrovstvím světa poslali domů. Byl jsem z toho dost zahořklý, protože jsem si tehdy dost věřil. Byl jsem pak tak naštvaný, že jsem si zlomil ruku,“ říká.
