Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V ruské lize se létá až k Japonsku

13 2003
Jaroslavl - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Představte si, že se čtyři hodiny trmácíte v autobuse. Pak nastoupíte do letadla a sedíte v něm dalších osm hodin. Přeletíte sedm časových pásem, odehrajete jeden zápas a vracíte se zpátky. Odpočinek? Na ten není čas, za dva dny hrajete znovu. Vítá vás ruská hokejová liga! Hodně peněz? Ano! Ale než se jich dočkáte, strávíte na cestách málem víc času než na ledě. Ze zeměpisu se ví, že je Rusko největší zemí světa. Všude je daleko, a tak se k zápasům téměř výhradně létá.

Než začal Vladimír Vůjtek trénovat Jaroslavl, pečlivě studoval mapu. Visí mu v kanceláři a všech osmnáct ligových měst je tu v modrém kroužku.

Sedmnáct jich najdete na cestě k Sibiři. Do nejvzdálenějšího Novokuzněcka se z Moskvy letí přes čtyři hodiny, což nakonec není ještě takový problém. Mnohem dál na východ však svítí strašák jménem Chabarovsk...

Z cesty tam mívají hokejisté i trenéři hrůzu. Nevelké město leží čtyřicet kilometrů od hranic s Čínou, ale hlavně pár desítek kilometrů od Japonska. Lidé tam mají asijské rysy a auta už jezdí s volantem napravo.

Do Chabarovska se musí létat větším letadlem, a to jde jen z Moskvy. „Jako byste z Prahy jeli odehrát jeden zápas do Toronta,“ porovnává Vladimír Vůjtek. Každá cesta na východ je však horší než na západ. Po doletu si v Chabarovsku posunete čas o sedm hodin dopředu, a než tedy autobusem vyjedete od haly v Jaroslavli, než přečkáte odbavení v Moskvě, uplyne do přistání víc než dvacet hodin.

„Když pak další zápas hrajete na druhé straně Ruska, jen ho odjezdíte. Víc se nedá,“ říká Vůjtek. Nejdál je to do Asie z Petrohradu. Vybavíte si mapu? Petrohrad je na severozápadě a Chabarovsk přes celou zemi na jihovýchodě. Těžko si představit, že by se tyhle dva týmy potkaly v play-off. Podle pravidel by měly jen den na to, aby se mezi zápasy přesunuly z jednoho místa na druhé.

Klubům z odlehlých míst často usnadňují cestovaní takzvané tripy. Ne však v Rusku. Tady se nemůžete sebrat a odehrát pár utkání po sobě u dalekých soupeřů. Závěrečná část ligy dokonce striktně přikazuje: jednou hraješ doma, jednou venku.

Letadla se v Rusku pronajímají od leteckých společností. Jsou tu tři, a ne moc drahé. Když cestoval sibiřský Omsk do Chabarovska, odtud do Moskvy a zpátky domů, stálo ho to padesát tisíc dolarů, v korunách tedy necelý milion a půl.

Divoké historky se spíš tradují o bezpečnosti ruských strojů. „Když je vítr, trochu sebou hází, ale jinak se nic neděje,“ říká Radim Rulík, asistent Ivana Hlinky v Omsku.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze