Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


V Rusku se smějí jen Češi, říká Málek

21 2004
Magnitogorsk, Praha - Hýčkaný kouzelník, pak zas trpící náhradník. Kariéru hokejového brankáře Romana Málka, kdysi jedničky reprezentace, provázejí podivné zvraty. Teď se zrovna zvedá z dalšího pádu. V Magnitogorsku sedm zápasů seděl na lavičce, než zase dostal šanci. Přitom je jednou z největších hvězd klubu! "Ale už chytám, půjde to," říká.

V pondělí pomohl k remíze s Jaroslavlí, ve středu dostal důvěru i proti Spartaku Moskva. "Jsem v pohodě, ale byly chvíle, kdy jsem to tady chtěl zabalit," přiznává Málek.

A co vás přesvědčilo, že jste zůstal?
Peníze. Zařekl jsem se, že to prostě nevzdám. A když mi tady bylo nejhůř, pomohla mi rodina a čeští spoluhráči.

Mužstvo vede český trenér Marek Sýkora. Mohl vás víc podržet?
Trenér Sýkora to má těžké, nemůže se s námi moc bavit, aby neřekli, že nadržuje Čechům. V kabině radši mluví pořád rusky.

Jak vycházíte s kolegou v brance Malkovem?
Jednou jsem mu nerozuměl, což s mojí ruštinou není problém, a on vztekle máchnul rukou. Trochu jsem se ohradil. Teď s ním kecám nejvíc, občas ho i rozesměju.

Říká se, že ruští hráči se nesmějí moc často.
Právě, v kabině je hrobové ticho, i když se vyhraje. Smějeme se jen v českém koutku. Všichni rychle zmizí domů. Spěchá se, na vysprchování zbývá tak deset minut.

Na Slavii jste byl vždy v kabině nejdéle. Hodinu sprcha, pak masáž, to by vás v ruské šatně asi zamkli, že?
(smích) Tady se neloudám. Ale stejně nestíhám.

Jak se vám líbí v Magnitogorsku?
Továrny, komíny... Mám to blízko na stadion. Bydlím v paneláku, ale mám docela pěkný byt. Dole jsou dveře na kód. A jsou tu s námi babušky, které uklízejí. Když potřebuju, vyperou i vyžehlí. Není to tak hrozné. I rodina je tu spokojená. Bohužel mi za měsíc odjedou, manželka je těhotná.

Jaká je úroveň ruské superligy?
Útočníci tady mají moc šikovný ruce. Obránci to mají těžké - když jsou důrazní, jsou hned vyloučení.

Největší rozdíl?
Nedělám tolik rozhovorů (úsměv). Nepotkal jsem tady vlastně žádného novináře.

A fanoušci?
Máme útulný stadion, takový ruský Eden. Když přijdou dvě tisícovky diváků, vypadá plně. Lidé ale moc nefandí, jen křičí po gólu. Už na nás taky pískali, to jsme prohráli s Čerepovcem.

Tam jste nastoupil proti brankáři Salfickému, který v lize září. Popovídali jste si? Krátce na rozbruslení. Rád bych s ním pokecal, ale nemám telefon. Zeptal bych se ho, jak sbírá ty nuly (smích).

Salfický zrazoval od ruského angažmá Jaromíra Jágra. Tvrdil, že by si hokej tolik neužíval jako na Kladně. Co mu vzkážete vy?
Ať klidně přijede, rád bych si proti němu zachytal.

Vrátíte se po sezoně do Plzně?
Rád, ale ještě dva roky patřím Slavii.

A zůstat v Magnitogorsku?
Rok v Rusku stačí. No, už to není ani rok...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze