Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Václav Král má s Trenčínem titul

16 2004
České Budějovice - Posílali si ho jako nepotřebného hráče. Z Českých Budějovic musel do Plzně, která ho strkala do čtvrtého útoku, a nakonec ho poslala do Berouna. Do nižší soutěže. Řekl si, že mu to stačilo. S kamarádem Jiřím Hešem, který je v Trenčíně pojmem, se dohodl. A ve slovenské extralize se útočník Václav Král dal parádně dohromady.

V první sezoně přišel někdy v listopadu a ve 30 utkáních dal 10 branek a měl 13 asistencí. V končící sezoně odehrál v základní části 53 utkání (10 + 25). V play-off měl ve dvanácti zápasech bilanci pěti gólů a tří přihrávek. "Ty góly jsem měl už před finálovou sérií se Zvolenem," vypočítával. "Škoda, že jsem se ve finále netrefil, ale už se hrálo hodně opatrně a moc gólů nebylo."

Dvakrát musel Trenčín proti Zvolenu hrát prodloužení, dokud gól nepadne. Jako v NHL. Jednou jeho tým uspěl, podruhé ne. "Naštěstí nebyla prodloužení tak dlouhá jako loni," podotkl. To si Trenčín zahrál proti Skalici jediný zápas na téměř 120 minut čistého času.

V Trenčíně hrál Václav Král vždy v útoku s centrem Jaroslavem Koňou a pravým křídlem Tiborem Melichárkem. "Jsou to málo známí hráči, ale jsou dobří," ujistil Jihočech. Byla to třetí formace, ale nevadilo to. "Hráli jsme celou sezonu na čtyři útoky a náš také chodil na přesilovky, zahráli jsme si dost."

Trenčín měl k dispozici šest formací. "Jinde by někteří hráči hráli ve druhém útoku, ale v Trenčíně byli třeba až v pátém."

S Melichárkem i Koňou se Václavu Královi dařilo. "Melichárek dal 28 branek. "Nevadilo mi, že jsem hrál na něj, když dával góly."

A tak se jako cizinec poctivě vracel a měl radost i z radosti druhých. "Byli jsme celé dvě sezony dobrým týmem. Fakt na Trenčín budu strašně rád vzpomínat."

Navíc jeho útok polámal nějaké rekordy. "Spočítali nám, že máme společně na ledě odehráno na sto zápasů beze změny a bez přestávky," oznámil. Loni o Vánocích se po Václavu Královi poptával kouč Zlína Ernest Bokroš.

Chtěl ho získat. "Ale mně se chtělo hrát o titul na Slovensku. A Trenčín by mě asi stejně nikam nepustil."

Nakonec i Zlín získal titul. Kdo ví, zda nebyla tahle pocta strakonickému odchovanci letos souzena, ať hrál, kde chtěl. Zlín a Trenčín dělí pouze 60 kilometrů. Když

hrály týmy play-off, jezdili fanoušci obou týmů fandit si navzájem. Bokroš v Trenčíně bydlí. Hráli zde i brankář Murín nebo ještě loni útočník Barinka, který se tak vyjímal ve zlínském mužstvu při jeho úspěšném boji o titul.

Teď Václavu Královi skončila smlouva. Dostal nabídku na novou a také se zajímá Žilina, která chce postavit silný tým a chce se pokusit získat titul. A kdo ví, jaké záměry bude mít třeba Zlín.

Ale na úvahy, kde bude hrát v příští sezoně, má ještě čas. Je doba oslav. Čtyři dny po zisku titulu strávil na Slovensku. V posledním utkání play-off Zvolen doma prohrál 0:3. Ale stav byl ještě těsně před koncem 0:1. Další dva góly vstřelili hosté v power play soupeře.

A pak vypukly oslavy. Hned ve Zvolenu si všichni potěžkali pohár, dostali zlaté medaile. Když byl autobus s trenčínskými hokejisty asi 50 kilometrů od svého cíle, přijely mu naproti snad dvě stovky aut. "I policie, aby nám uvolnila cestu," poznamenal Jihočech.

Na každém odpočívadle byla zastávka. Zahrála muzika, popilo se, zazpívalo, zařvalo. "Na náměstí v Trenčíně na nás čekalo tak pět tisíc lidí," popsal silné zážitky hokejista.

Další oslavy ho čekají. "Budeme mít se spoluhráči posezení," podotkl. Mužstvo mistrů čeká další z pašíků. Už v sezoně, když měl tým třeba sérii bez porážky, mu v nejedné trenčínské restauraci podstrojovali. Kuřata. A také vepřové hody.

V pondělí půjdou hokejisté Trenčína ke starostovi. Následovat bude autogramiáda a sláva na náměstí. Na večer je připravený ohňostroj. "Titul a zážitky kolem něj za tvrdou přípravu stály," ujišťuje Václav Král.

"Vyhráli jsme jako tým." Dohromady hráče trenčínský trenér Dušan Gregor dát uměl. "Jednou za měsíc jsme šli povinně s trenéry na pivo," vzpomínal Václav Král.

O přestávce v soutěži měl jet celý tým do zahraničí na lyže. Nakonec nebyl sníh a jelo se do Tater. "Byli jsme tam čtyři dny. Všechno bylo uhrazené," vybavuje si hráč.

Tady v extralize mu podobné pozvání do party chybělo. "Měl jsem z toho hodně dobrý pocit, moc se mi líbilo, jak s námi jednají," ujistil.

Po zápase měl tým povolené i jedno pivo. Ale jindy dostal pořádně zabrat. Vyplatilo se to. Došplhal na vrchol.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze