V zámoří kroutí už šestnáctou sezonu, na kontě má přes tisíc zápasů, přesto je v něm pořád touha jít dál a překonávat nové překážky. Odhodlání, to slovo nejlépe charakterizuje povahu českobudějovického rodáka, který nevylučuje, že v květnu pomůže reprezentaci na mistrovství světa.
"Na tohle téma se teď ale nechci bavit, protože je na to příliš brzy. Až přijde čas, tak mi klidně zavolejte a můžeme si o tom popovídat," hlásí Prospal z Ameriky.
Dobrá. Tak mi řekněte, jak jste na tom s formou?
Vždycky to může být lepší. Člověk by nikdy neměl být spokojený. Na druhou stranu mi bude v neděli 38 a já jsem šťastný, že vůbec můžu hrát hokej a být v nejlepší lize na světě. Takže já bych si vlastně neměl vůbec stěžovat. Ale vždycky to může být lepší.
V Columbusu vám po sezoně končí smlouva. Cítíte, že můžete v NHL ještě pokračovat?
Kdybych sám sobě nevěřil, tak by to bylo špatné. Mám za sebou nějakou kariéru a nechci skončit tak, že budu sedět někde na tribuně. To není nic pro mě. Já to budu rvát do té doby, dokud to půjde a dokud o mě bude zájem. A až ten zájem nebude... Já mám se ženou tři krásný děti, máme plány do budoucna, takže to budu brát tak, že zkrátka přijde další etapa života. Žiju momentem, tím, co je teď.
Jak zvládáte nahuštěnou sezonu po výluce?
Hraje se skoro každý druhý den a nikdo se vás neptá, jestli jste unavený nebo ne. Tohle je pro všechny stejné. My v Západní konferenci to máme trošičku horší s cestováním, ale co se dá dělat. Člověk se s tím musí poprat.
Je to horší pro starší hráče jako jste vy?
Tady záleží hlavně na tom, jak o sobě dbáš, jak jíš, jestli dobře spíš atd. Je spousta věcí, kterými se to dá ovlivnit. Záleží také na tom, jak je kdo trénovaný, jak se udržuje ve fyzické kondici a co dělá pro to, aby na něj únava nedoléhala.
Pomohlo vám, že jste byl rozehraný z extraligy?
Jasně, já si vůbec nedokážu představit, že bych v NHL nastoupil, aniž bych předtím někde nehrál.
Někteří to tak ale měli, například Patrik Eliáš.
Patrik je vynikající hokejista, šikovný na ledě, chytrý hráč. U něj se ale musíme podívat na mančaft, ve kterém hraje. New Jersey se daří, to se pak podepíše také na individuálních výkonech. Takhle se to nedá brát.
Pravda, v Columbusu to máte v tomhle ohledu těžší. Jak jste vůbec spokojení se vstupem do sezony?
Už jsem říkal, že člověk nemůže být nikdy spokojený, vždycky to může být lepší. Každý hráč Columbusu by vám řekl, že můžeme být o hodně lepší, protože nám utekly zápasy, ve kterých jsme hráli 40 minut skvěle, ale pak jsme 20 minut totálně vyhořeli a prohráli. Na druhou stranu to mohlo být také horší, protože nám nikdo nedává žádné šance na úspěch.
A vy v něj věříte?
Já si myslím, že i když tu nemáme žádné super hvězdy, tak týmovým pojetím můžeme potrápit spoustu soupeřů. A zatím je to vidět: nikde jsme nedostali nakládačku, kdy by nás vyloženě přehráli. Náš velký problém je, že nedáváme tolik gólů.
Naposledy jste jich nastříleli San Jose hned šest. Je to signál ke zlepšení?
Ten zápas se nám povedl. Přinutili jsme soupeře, aby se vzdal a přestal bojovat. Jenže den předtím jsme hráli proti Edmontonu a prohráli 1:3, protože jsme nebyli schopní dát gól. Ve střílení branek máme velké rezervy. Tam když se zlepšíme, tak budeme velice dobré mužstvo.
Vítězství 6:2 nad silným San Jose vás muselo povzbudit.
Samozřejmě, každý takový výsledek je povzbuzení. Na druhou stranu je to jenom jeden zápas. Na tohle teď musíme zapomenout, hrajeme teď několikrát venku, zápasy jdou rychle za sebou a člověk musí být připravený na každý následující. Ale je jasné, že po takovém vítězství máte dobrý pocit. Máte něco, k čemu se můžete vrátit. Ten výsledek navíc nebyl náhoda.
Co si tedy z toho zápasu přenést do dalších bojů?
Tam jde o celkové pojetí hry, o bojovnost. O to, že každý dělá malé věci, které v konečném zúčtování udělají velký rozdíl. Je důležité to zopakovat. To je na NHL krásné, že to musíte dokazovat znova a znova.
Columbus podle mnohých nemá šanci na play-off. Je v něm podle vás potenciál, aby všechny překvapil?
Samozřejmě, tady nikdo nepřichází do sezony s tím, že nám dají ostatní nakládačku. Že si odehrajeme 48 zápasů a půjdem od válu. Na postupové příčky neztrácíme tolik, zdaleka není po sezoně. Tohle bude vyrovnané až do konce. Samozřejmě že některé týmy začnou odpadávat. Já bych si moc přál, abychom se drželi ve hře až do samého konce. Důležité je, abychom si věřili a nechali na ledě všechno. Jinak diváky nepřesvědčíme, že si vážně jdeme za tím dostat se do play-off.
