Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Vánoce hokejisty Martince v Koreji doprovodí i kapr

HVĚZDA TÝMU. Patrik Martinec na plakátu, který zdobí halu.

23 2008
Dvě dosud ve svém už téměř čtyřletém asijském angažmá nepoznané vánoční libůstky si letos dopřeje hokejista Patrik Martinec. První potěší hlavně rodinu, která ho v Koreji od počátku jeho působení doprovází.

"Poprvé, co tady jsem, nebudeme o Vánocích hrát," hlásí spokojeně z města Anyang, samostatného předměstí Soulu.

Druhá mu připomene to, co se během jeho nepřítomnosti odehrává na Štědrý večer v Čechách. "Budeme mít k večeři kapra," těší se dnes sedmatřicetiletý odchovanec hradeckého hokeje na návrat k rodinné tradici, kterou si musel v minulých třech letech odepřít.

Zkušený hokejista, který v extralize vedle Pardubic a Hradce Králové prošel pražskými kluby Spartou a Slavií, bude důvod mít letos spokojené Vánoce i díky hokeji.

Jeho korejský klub Anyang Halla v tomto ročníku Asijské hokejové ligy, profesionální soutěže, která sdružuje kluby z Koreje, Japonska a Číny, hraje velmi dobře a v základní části se rve o první místo.

Může se vám po takové době ještě po českých Vánocích stýskat?
Samozřejmě může, ale člověk si zvykne a snaží se to udělat tak, aby se nestýskalo. Letos i s kaprem.

Jak se vám povedlo sehnat v Asii kapra?
Podařilo se to přes člověka z české ambasády. Nějaký jeho známý slíbil, že kapr bude. Do letoška jsme to řešili jinou rybou.

Je ještě vůbec něco, co vám v Asii k českým Vánocům chybí?
Několik věcí samozřejmě ještě zbývá. Korea je země, kde se dá sehnat všechno, ale třeba živý stromeček je problém. Ale to se dá nahradit, vždyť v Čechách má také hodně lidí strom umělý. A pak je téměř nemožné, aby tady byl na Vánoce sníh. Sice teď pár dnů před nimi tady je v noci teplota kolem nuly, ale sníh jsme za celou dobu zažili snad dvakrát. A mrazy, to je také jen na pár dnů, většinou tady je tepleji.

Letošní Vánoce pro vás budou příjemné i po hokejové stránce. Nehrajete a sezona vám vychází, po posledním zápase jste byli první.
To už sice neplatí, ale i tak jsou tady všichni spokojeni. Vždyť poslední dva zápasy na ledě japonského mužstva, se kterým se rveme o první místo, jsme vyhráli. Ale z prvního místa nás sesadilo to, že jsme od té doby nehráli, zatímco oni ano, a dvě výhry je posunuly na první příčku. Ale i tak to bude příjemné volno. Daří se nám, hrajeme až den po vánočních svátcích, navíc doma s týmem, který bychom mohli porazit, v tabulce na nás ztrácí více než dvacet bodů.

Vedle dvou příjemných novinek vás letos čekají první korejské Vánoce bez českých spoluhráčů.
To je pravda, Čechy tady vystřídali Kanaďané, já jsem jediný zůstal. Když jsem před čtyřmi lety z Čech odcházel, vzal si mě s sebou trenér Vejvoda a kvótu cizinců jsme naplnili sami. Tak to trvalo tři roky, letos je to jinak. Jsem tady já, dva Kanaďané a jeden Američan. Ale ani s tím nemám problém.

Proč se váš klub rozhodl přejít od Čechů ke Kanaďanům a Američanům?
Připadá mi, že to tady střídají téměř pravidelně. Orientace na Kanadu a Ameriku tady je tradiční a byla i v našem klubu. Po nich přišli Evropané, nejdříve Finové a Švédi, pak před čtyřmi lety zkusili Čechy.

Takže to není tím, že by nebyli spokojeni?
Po všech třech sezonách, co jsem tady zatím celé odehrál, nám říkali, že spokojeni jsou. A asi také i byli. Vždyť než jsme sem přišli s trenérem Vejvodou, tak se nikdy nedostali ani do play-off. A my hned první rok skončili třetí. Pak už to sice nebylo takové, ale přesto pro klub slušné.

Jaké to je být tak daleko od domova v mužstvu jediný Čech?
Určitě dobrá zkušenost. Když už ne pro nic jiného, tak aspoň pro angličtinu, protože bez ní už se teď člověk opravdu neobejde, musí se o sebe postarat jen sám.

Zvažoval jste hodně dlouho, zda si pobyt v Koreji o rok prodloužíte, ač v týmu nebudou žádní Češi?
Musím přiznat, že jsem o tom už teď přemýšlel dlouho. Už když mi dávali nabídku, tak jsem o tom věděl, proto to pro mě bylo těžké rozhodnutí. Možná k tomu hodně pomohlo i to, že vedle všeho je to velmi dobrá škola i pro děti. A zase jsme u angličtiny, nutnost se s ní domluvit je pro ně perfektní. Když jsem to dal dohromady, tak to rozhodlo. A teď se snad ani nedá litovat, daří se.

V čem se váš tým zlepšil, že se zařadil mezi špičku soutěže?
Všechno se vyvíjí. Když jsem přišel první rok společně s trenérem Vejvodou, tak byl znát velký rozdíl mezi účastníky z jednotlivých zemí. Třeba Japonci byli jasně nejlepší a mezi japonským a korejským hokejistou byl strašně velký rozdíl.

V čem hlavně?
Už třeba ve zkušenostech. Japonci hráli pravidelně mistrovství světa s nejlepšími, měli kontakt s Evropou, to korejskému hokeji chybělo. Korejské týmy hrály jen mezi sebou. Proto jsme také s japonskými mužstvy většinou prohrávali, i když je pravda, že první rok se nám docela povedl. Tento rozdíl ale už téměř zmizel.

Jak k tomu pomohli cizinci?
Částečně, protože jejich kvóty jsou až dosud omezovány. Japonci mohou mít jen dva, Korejci čtyři a Číňané, kolik chtějí. Dělá se to hlavně proto, aby mužstva byla vyrovnaná. Je ale možné, že se to i vzhledem k letošnímu roku, kdy korejská mužstva hrají dobře, změní. Japonci požadují stejný počet cizinců.

Jak kvalitní jsou Korejci, a tedy vaši spoluhráči hokejisté?
Mají několik předností. Především velmi dobře bruslí. Hlavně díky shorttracku, rychlobruslení na krátké dráze, což je tady takřka národní sport. Jsou na tom slušně technicky a rychle se učí.

Asijský hokej ale vždycky trpěl tím, že mu chyběla tvrdost. Platí to stále?
Platí a i díky tomu si tady člověk velmi dobře zahraje. Vedle výborného bruslení k tomu přispívá i to, že nejdou v soubojích moc do těla.

To vám jako pověstnému technickému hráči musí po herní stránce vyhovovat.
Určitě. A když se člověk dostane do lajny se šikovnými hráči, dobře si zahraje.

Platí to i o útoku, ve kterém letos hrajete s korejskými spoluhráči?
Samozřejmě. A vedle toho máme jednu specialitu. Na přesilovku chodíme všichni čtyři cizinci, tedy já, dva Kanaďané a Američan, a doplňuje nás jediný Korejec.

Říkáte, že Korejci se rychle učí, ale na mezinárodním poli to znát příliš není. Dokonce letos sestoupili ze skupiny B. Proč?
Mají problém se složením týmu. Kromě dvou, které hrají Asijskou ligu, ostatní totiž už jsou jen univerzitní. A za ty nechtějí hráči z Asijské ligy hrát.

Z jakého důvodu?
Protože složení je vždycky nějakým kompromisem a je určeno, kolik která univerzita dá hráčů.

A univerzitní týmy jsou o tolik slabší?
To snad ani ne, i když je stále porážíme. Ve stejné soutěži se utkáváme vždy jednou v sezoně, kdy se hraje korejský pohár. My jsme byli teď druzí za konkurenty z Asijské ligy a finále spolu hrajeme pravidelně. Není to ale tak, že bychom univerzitním mužstvům dávali deset gólů, spíš je to o jeden, o dva. Univerzitní týmy totiž často jezdí do Ameriky, kde trénují a hrají.

Tak proč nechtějí profesionálové se studenty jet reprezentovat?
Protože nejezdí výběr nejlepších korejských hráčů.

Jaké místo má hokej v hierarchii oblíbených sportů?
Není na tom špatně, ale má svoje problémy. Například pouhé dva profesionální týmy v zemi, k tomu i to, že stále existuje povinná dvouletá vojenská služba, během které korejští hokejisté vůbec nehrají.

Kterým sportům mohou hokejisté nejvíc závidět?
O rychlobruslení na krátké dráze už jsem mluvil. Před každým domem tam stojí dráha, mají to v krvi. Hodně populární je také basketbal, ale všechno teď válcuje baseball. Na něj jsou plné stadiony, kam chodí desítky tisíc lidí, a vítězství na olympiádě v Pekingu, to bylo něco podobného jako pro nás Nagano v hokeji.

Jste teprve za polovinou letošní sezony, určitě už přemýšlíte, co dál.
Samozřejmě. A teď je to takové optimistické, protože se vyhrává. Zvažovat to ale zase budu hodně, děti rostou, budeme to muset řešit. Také už nejsem nejmladší.

Ale zranění se vám vyhýbají.
Na to mám zatím štěstí, za ty čtyři sezony jsem vynechal snad jen dva zápasy. Uvidíme.

Patrik Martinec

hokejový útočník Narodil se v roce 1971 v Jilemnici, hokejově vyrůstal v Hradci Králové, kde si také v sezoně 1993/94 zahrál extraligu, kterou okusil už dvě sezony předtím v Pardubicích.


Od roku 1994 hrál až do roku 2003 v pražské Spartě, v roce 2001 si zahrál za ruskou Kazaň. Dvě poslední sezony v české extralize strávil v pražské Slavii.


Technický hráč s výborným přehledem, skvělý nahrávač, v sezoně 2000/2001 vyhrál kanadské bodování extraligy. V extralize odehrál 675 zápasů, vstřelil 200 gólů a zaznamenal 389 asistencí.


Od roku 2005 působí v korejském klubu Anyang Halla, který hraje společně s týmy z Japonska a z Číny Asijskou hokejovou ligu. Největším úspěchem v Asii bylo třetí místo s týmem hned v úvodní sezoně. Letos je Anyang v popředí tabulky, nyní mu patří druhé místo, Martinec je druhý v kanadském bodování týmu.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze