Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Veber se chce v Berouně odrazit k rozletu

16 2003
Beroun - Opravdu kapitální úlovek se před novou hokejovou sezonou podařil prvoligovému Berounu. Tým do svých obranných řad ulovil Jiřího Vebra. Čtyřiatřicetiletý bek, mistr světa z Vídně 1996 a čtyřnásobný republikový šampion by měl být jednou z vůdčích osobností týmu, kde už převzal kapitánské "céčko."

Proč jste zakotvil právě v Berouně?
Opravdu konkrétní nabídku jsem žádnou jinou neměl. Navíc jsem s týmem absolvoval prakticky celou přípravu. Musím také ale už myslet na rodinu a z nedalekých Chrustenic, kde bydlím, to mám patnáct minut autem. Nemyslím však, že bych v Berouně zakončil kariéru. Naopak doufám, že to bude začátek dalšího rozletu (smích).

Smlouvu máte na rok, co očekáváte od angažmá u Berounky?
Dobře vím, jaká tady byla loni situace. Mužstvo zažívalo svoji nejhorší sezonu v historii. Sledoval jsem přes internet výsledky Kladna, Liberce, kde trénuje můj kamarád Josef Jandač, a také Berouna. Věřím, že letos to bude úplně jiné, půjdeme zápas od zápasu a dosáhneme co nejvýš to půjde.

O první lize se říká, že je tvrdší a bojovnější. Nebojíte se, že po vás soupeři jako po známém jménu půjdou?
Nemám z toho vůbec strach. Hrál jsem několik sezon v zahraničí a tam se bojuje o místo v sestavě daleko zákeřněji. Hráči vůbec nekoukají na jméno a řežou to. Musím se dívat a mít hlavu nahoře. Myslím, že mám nějaké zkušenosti a vytočit se od nikoho nenechám.

Loňskou sezonu jste hrál ruskou superligu v Permu. Co vám ten rok dal po hokejové a životní stránce?
Já na to vzpomínám v dobrém, i když jsme nakonec sestoupili. Věděl jsem, do čeho jdu a co na mne čeká. Na tohle jsem se dokonale informoval od gólmana Jardy Kameše, který působil v Omsku. Ale třeba zrovna Omsk se nedá srovnávat s Permem. V ruské lize jsou obrovské rozdíly ve financích i v zázemí klubů, záleží jestli je hráč třeba v Moskvě nebo ve Voskresensku. Důležité je také mimosportovní vyžití, aby mohl člověk zajít například do dobré restaurace nebo kina.

Jsou tam určitě i přísnější měřítka na cizince.
Tohle mně třeba dalo hodně. Je tam velký tlak na cizí hokejisty a hráč se opravdu musí snažit. V Rusku smí hrát v mužstvu pouze tři krajánci, my tam byli celkem čtyři, z toho dva Litevci a Ukrajinec. Všichni navíc reprezentanti svých zemí. Dopadlo to tak, že jsem nakonec zůstal v mužstvu jenom já, všechny tři je postupně vyhodili. Myslím, že jsem tam neodehrál špatnou sezonu, protože z Ruska se poroučejí jiní borci, ať jsou z nároďáku nebo ne. A já jsem pyšný na to, že jsem tam zůstal až do konce.

V roce 1996 jste získal titul mistra světa, ale zároveň jste byl i u výbuchu na Světovém poháru, proč se tam tenkrát nedařilo?
Ten rok nám to šlapalo ve Vsetíně, mně osobně se dařilo i v celém play off, získal jsem mistra světa, ale moc jsem nepočítal s tím, že bych byl v nominaci na Světový pohár. I když se někteří hráči z NHL omluvili, přece jen, konkurence byla obrovská a já si konečné nominace obrovsky vážil. Mužstvo se ale nestmelilo a netáhlo tam za jeden provaz. Každý viděl něco na tom druhém, proč ten má tyhle výhody, támhleten zas takové a podobně. Nakonec to skončilo fiaskem.

Na čtyři tituly se Vsetínem ale určitě vzpomínáte rád.
Na ta léta mám jen ty nejkrásnější vzpomínky.

A nevydařené působení v Plzni?
Také mi to něco dalo. Dostal jsem tam pořádnou ránu, ale z takových věcí se člověk jenom poučí.

Až vám skončí smlouva v Berouně, už víte, co dál?
Já nevím, co bude za týden nebo za měsíc, nevím, co bude za rok. Teď chci ještě nějaký ten rok hrát hokej. Může se stát samozřejmě cokoliv, možná nebude spokojený se mnou Beroun, možná já, ale teď momentálně chci pomoci tady berounskému hokeji a doufám, že budu co nejvíc prospěšný mužstvu.

 

Autoři:




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze