Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Velký šéf už se zápasu nedočkal

17 2004
Praha - Když se v pondělí po Litvínově rozkřiklo, že zemřel Ivan Hlinka, zimní stadion se proměnil v pietní místo. Svíčky, fotografie, vystavený dres s číslem čtrnáct. Lidé se chodili symbolicky rozloučit s hokejovou legendou, podělit se o žal. "Litvínov to ranilo ještě víc než zbytek země. Vždyť on nás tady všechny učil hrát hokej!" řekl zničeně Robert Reichel, kapitán reprezentace.

Ivan Hlinka právě v tomhle severočeském městě vyrostl v ligovou hvězdu a vůdce československého týmu.

Později se stal koučem národního mužstva a jako první Evropan působil v NHL v roli hlavního trenéra. Český hokej možná měl zářivější hvězdy, jeho nejvýraznější osobností však nejspíš byl Hlinka.

Statný, vtipný a charizmatický člověk se líbil ženám, muži uznávali jeho přirozenou autoritu. Coby centr často dominoval dění na ledě. Prostě vzal v obranném pásmu puk a provezl ho celým hřištěm.

"Hlinka je mimořádný zjev, který strhává celý kolektiv," prohlásil v prosinci 1977 někdejší útočník Stanislav Konopásek.

Hlinka tehdy vyhrál anketu odborníků o nejlepšího hokejistu roku, kterou pořádala Mladá fronta.

archivní snímek z dubna 1978

"Hlinka je schopen vytvářet nejen svůj vlastní výkon, ale i výkon celého mužstva," řekl Luděk Bukač, později slavný trenér. Porážkám se vzpíral, burcoval ostatní. Po zápase se však nedával unést výsledkem. "Výhra. Prohra. Svět se stejně nezhroutí," říkával.

S československým výběrem třikrát získal titulmistra světa. Až v jedenatřiceti ho komunistický režim pustil na angažmá do zámořské profesionální soutěže NHL, do klubu Vancouver Canucks. S ním se jako první Čech v dějinách dostal do finále Stanley Cupu. Po dvou sezonách se vrátil do Evropy.

Na střídačce

Respektovaným šéfem zůstal i jako trenér. Životní úspěch dobyl s reprezentací na olympiádě v Naganu, kde poprvé v historii nastoupili profesionálové. Před hrami udělal Hlinka odvážný tah. Nominoval veterána Vladimíra Růžičku, v němž asi viděl sám sebe. Kdekým odepisovaný Růžička pak v Japonsku stmelil esa z NHL a hráče z domácí extraligy v dokonale fungující kolektiv.

"Nebýt Ivana, do Nagana bych nejel," řekl pak Růžička. "Jako jeden z mála v republice se dokáže rozhodnout sám. Vzal na sebe riziko, když mě bral. Spousta jiných si hledá alibi, schovává se a bojí se."

Oslavy naganského triumfu

Národní mužstvo přivedl Hlinka i k titulu mistra světa na jaře 1999. Rok nato přijal nabídku Pittsburgh Penguins a stal se jejich hlavním koučem. Na střídačce měl pod sebou majitele klubu Maria Lemieuxe, který právě za Hlinkova působení vzkřísil svou hráčskou kariéru. Pittsburgh se pod Hlinkou dostal až do semifinále Stanley Cupu.

Nežil pouze sportem. Vystudoval ekonomii, sledoval politiku, rád maloval. Po pauze, při níž se sbíral po loňské srdeční příhodě, v květnu opět přijal práci u reprezentace. První zápas s ní měl hrát v pondělí, 23. srpna.

- - -

Je to velká ztráta pro český hokej. Tak reagují na tragickou smrt Ivana Hlinky všichni, kdo jej znali. "Byl to vzácný kluk," říká smutně Karel Gut, jeho reprezentační trenér. "Byl idol naší generace," přidal Jaromír Jágr, který pod jeho vedením se spoluhráči vybojoval zlatou olympijskou medaili. - více ZDE.

Pietní místo na litvínovském stadionu.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze