Promeškat ze zdravotních důvodů více než polovinu základní části? To se hokejovému útočníkovi Viktoru Ujčíkovi stalo naposledy v sezoně 2005/06, kdy hrál ještě za Kärpät Oulu, se kterým vybojoval dva tituly mistra Finska (v letech 2005 a 2007).
V aktuálním prvoligovém ročníku ho do sestavy Jihlavy nepouští dlouhodobě problematické koleno, kvůli kterému se musel na přelomu září a října podrobit hned dvěma operacím.
Přestože v minulém týdnu Ujčík poprvé vyjel na led, do zápasového tempa se zapojí až po novém roce. "S trenérem jsme se bavili o tom, že není kam spěchat. Ať tomu raději dám více času a nohu připravím opravdu tak, jak mám. Aby byla silná a tu zátěž udržela," vysvětluje trojnásobný mistr světa.
Přesně před týdnem jste s Duklou vyjel na led.
Minulý týden jsem začal. Chtěl jsem si vyzkoušet pohyb po ledě, osahat brusle. Chodil jsem jen tak v teplácích, na chviličku - deset minut, čtvrt hodinky - po klukách. Od tohoto týdne už chodím ve výstroji. Alespoň na půl hodiny, podle toho, kolik zbyde času na ledě. Snažím se víc bruslit, víc se do toho pokládat, víc nohu zatěžovat.
A jak se po těch pár dnech cítíte?
Je to jiný pohyb, než jsem do teď dělal. Snažil jsem se nohu posilovat tak, abych všechno dělal v ose a koleno chodilo vlastně ideálně tak, jak má. Tam už noha byla v pohodě. Teď na ledě je to něco trochu jiného, malinko ten svůj problém cítím. Ale když se to udrží v těchto mezích, budu spokojený.
Kdy byste chtěl zasáhnout do prvního zápasu?
S trenérem jsme se bavili o tom, že není kam spěchat. Poslední zápas před vánoční pauzou hrajeme 21. prosince, což bych asi nestihl. Takže bych chtěl začít po Novém roce, 4. ledna. Shodli jsme se, že raději, než abychom něco uspěchali, tak začnu o něco později.
Ještě před Vánoci čekají Duklu dvě derby: 18. prosince s Havlíčkovým Brodem a 21. prosince v Třebíči. Nemrzí vás, že právě o tyto atraktivní duely přijdete?
Samozřejmě, že mrzí. Ale s tím bohužel nic nenadělám. To je věc, kterou teď nemůžu nějak ovlivnit - svojí vůlí nebo rozhodnutím. Já musím poslouchat svoje koleno.
A věříte, že po té vánoční pauze už budete zcela v pořádku?
Chtěl bych. Samozřejmě jedna věc je, jak bych to chtěl já, druhá, co mi koleno dovolí. Takže říkám: když to bude později, tak bohužel, bude to později. Ale raději nechceme nic uspěchat.
Přesto se asi budete přes Vánoce víc hlídat. Abyste byl ve formě.
Ale já se snažím životosprávu dodržovat každé Vánoce. Když člověk hraje extraligu, tak tam jsou přes Vánoce i zápasy. Takže to musíte brát nějak s rozumem. Samozřejmě, rád si dopřeju pohodu Vánoc i s cukrovím. Ale všechno s mírou. Člověk se nesmí přejídat, nesmí mu být špatně.
Ale prvoligová přestávka přes svátky asi i profesionálnímu hokejistovi přijde vhod.
Samozřejmě je to daleko lepší. Když člověk hraje extraligu a čeká ho zápas, tak se tomu prostě podřídí. Ale když si můžu vybrat, tak jsem raději s rodinou a svátky si trošku víc užiju.
S rodinou byste mohl být i nyní, přesto raději během utkání trávíte čas s týmem a otvíráte vrátka na střídačku. Nechcete přijít o atmosféru v kabině?
Přesně tak. Snažím se pořád být součástí týmu. A na střídačce si ten hokej i víc užiju. Člověk je přímo u ledu, takže utkání vidí i jinýma očima než lidi, kteří sedí výš. Já jsem se jednou zkusil dívat mezi lidma, ale máme asi trošku jiný názor na hokej než někteří fanoušci. Takže je jednodušší být mezi klukama. Navíc když vidím něco, v čem bych jim mohl poradit, tak jim to hned i řeknu.
Takže platí, že hokej z hlediště a ze střídačky je o něčem úplně jiném?
Přesně. Já vždy říkám, že lidi, kteří si to zaplatí, mají i nárok na svůj názor. Ale ten je mnohdy diametrálně odlišný od toho, co se na ledě děje a jak se situace vyvíjí. Takže si to raději užiju na střídačce s týmem.
Když se bavíme o divácích, vzhledem k aktuálním výsledkům a dobré formě asi příliš negativních ohlasů z tribun nezní.
To máte pravdu. Když tým hraje nahoře, je ta atmosféra vždy daleko lepší. Je to znát. Samozřejmě bychom byli rádi, kdyby chodilo trošku víc lidí. Ale jsme vděční za ty, co chodí. Myslím, že skalní fanoušci Jihlavy - ten kotel - jsou výborní. Snaží se udržovat atmosféru, i když zimák zdaleka není zaplněný.
Dukla má nyní za sebou pět výher v řadě, v tabulce je aktuálně druhá. S výkony týmu panuje spokojenost. Je někdo, koho byste vy osobně vyzdvihl?
Je pár kluků, kterým to šlape. A myslím, že to všichni vidí. Já se na to dívám ale jiným pohledem. Samozřejmě vím, že je potřeba mít lidi, kteří vytváří šance a dávají góly. Ale na druhou stranu potřebujete další lajny, které jsou schopné ubojovat oslabení, uhlídat soupeřovi první dvě pětky. Proto bych nechtěl nikoho vyzdvihovat. Jsem rád, že to šlape a že Dukla hraje jako tým. A je to na té hře znát.
Jihlava přitom má v kádru řadu mladých hokejistů. Čekal jste, že se takhle chytnou?
Myslím, že v tomhle byl hrozně důležitý začátek sezony. Že se odstartovalo dobře, vyhrávalo se. Přeci jen, když potom člověk zaváhá, tak se tým pořád drží na špici. To je věc, která těm klukům pomáhá. Díky tomu na ně není takový tlak. Kluci jsou tu šikovní, umí hokej hrát. A myslím, že si teď užívají i to, že jsou nahoře.
Tím se vracíme k tomu, o čem jsme se bavili. Asi i pro vás je dobře, že Dukla má výsledky a vy - jako jedna z očekávaných opor - nemusíte tolik chvátat na uzdravení?
Hokej v Jihlavě dělají lidi, kteří ho hráli. Vědí a vidí na mně, že se snažím udělat maximum pro to, abych se vrátil co nejdřív. Ale zdraví je zdraví. I s doktorem jsme o tom mluvili a říkal, že musím svoje koleno poslouchat. Že se daří týmu, je pro mě výhoda, je to pro mě jednodušší. Na druhou stranu si myslím, že i kdyby to nešlapalo, tak by mě nechali uzdravit se podle toho, co potřebuju.
