Jágra nestřežil výhradně Kubina, ale i díky němu se podařilo kladenské eso zkrotit. "Pavel Kubina si měl Jardu přebírat ve středním pásmu od Davida Moravce. Docela to vyšlo," pravil vítkovický kouč Ladislav Svozil.
Kladenský forvard teprve podruhé v jedenácti utkáních zůstal bez bodu. V přesilovce sice posunul puk na modrou Kaberlemu, jehož ránu dorazil Procházka na 1:1, ovšem asistenci mu nenahlásili.
"Na mé straně hrál spíš Phillip, výbornej obránce," řekl Jágr. "A vychytal nás gólman Prusek."
Hala byla plná, většina lidí přišla na Jágra. Ten si v pátek proti Pardubicím počínal jako Superman, takřka sám rozhodl zápas. V neděli víc připomínal obyčejného smrtelníka.
Vytvořil několik příležitostí, ve svých šancích však postrádal štěstí a lehkost. Jednou zlomil hůl, jindy mu střelu zblokovali.
Věnovali se mu i jiní vítkovičtí hromotluci. Ostatní se také pokoušeli včasným přístupem omezit jeho hokejovou svobodu. Ale Kubinu vysílali trenéři na Jágra nejčastěji.
Chvílemi jejich vzájemná setkání působila komicky. Často si na ledě povídali. Jsou kamarádi, ale při utkání moc přátelsky nevypadali.
Jágr jednou při přerušení projížděl kolem vítkovické střídačky a mával na Kubinu, zval ho za sebou na led. "Dovede mě fyzicky vymazat, což mě štve," přiznal kdysi.
V prvním významném střetu jednoznačně triumfoval Kubina. V obranném pásmu se nenechal oklamat Jágrovou kličkovanou, vypíchl mu puk a hrnul se po pravém křídle do úniku. Nápřah, prudká rána tyč! Ke gólu byl blíž než Jágr.
