"Původně mi řekl, že předpokládá, že na mistrovství světa pojede Roman Turek a nabídl mi, jestli se nechci zúčastnit přípravných zápasů. Pak mi ale zavolal, že Roman nejede a jestli bych tedy nechtěl přijet já," popisoval Vokoun, jak jednal s reprezentačním koučem. Leneru mu však dopředu nic neslíbil.
"Teď je všechno otevřené. Jediné, co vím, je, že v pondělí v šest večer máme v
Prostějově trénink," uvedl bývalý kladenský brankář po příletu do Prahy v rozhovoru s novináři. Samozřejmě by se rád prosadil do role jedničky týmu, pokud se mu to ale nepodaří, nebude z toho dělat tragédii.
"Vše záleží na trenérech a já jsem jen jedním z hráčů ve výběru. Samozřejmě pro všechny bude nejlepší, když bude chytat ten, co bude mít nejlepší formu. Abych to byl já, tak si o to musím říci svými výkony," uvědomuje si Vokoun.
Na to, aby přesvědil kouče, bude mít dva zápasy, pravděpodobně jeden proti Slovensku a jeden proti Rusku. "Vždy jde ale o tým a o to, co je nejlepší pro něj. Když to bude, abych chytal, tak budu. Pokud to bude znamenat něco jiného, tak to udělám," zdůraznil bývalý juniorský reprezentant.
Stejně jako ostatní krajánci z NHL si bude muset rychle zvykat na větší rozměry kluziště. Žádný velký problém to prý pro něj ale nebude. "Momentálně nedokáži říci, jestli se vše za čtrnáct dní srovná. Vyrostl jsem zde a trénuji tady ale v létě, takže by mě to nemělo zaskočit," věří Vokoun, který našel i výhody ve hře na evropském ledě.
"Například tady nemáte tady tak často zakrytý výhled," vysvětlil muž, jenž zámoří působí již od roku 1995. V draftu si jej totiž vybrali zástupci Montrealu a on se rozhodl k okamžitému odchodu. Prvního startu v v NHL se dočkal v sezoně 1996/1997, ale moc se mu nevyvedl. V průběhu dvaceti minut inkasoval čtyři branky a na dlouhou dobu si dveře do slavné soutěže zavřel.
Další šanci dostal až v Nashvillu, jenž si jej při svém vstupu do NHL v roce 1998 vybral v rozšiřovacím draftu. I u Predators však neměl nic jistého a dlouhou dobu putoval mezi farmou a hlavním týmem až se trvale prosadil do role dvojky.
V letošní sezoně však Nashville nečekaně uvolnil Mika Dunhama do Rangers a Vokoun se stal nečekaně jedničkou. "Byla to překvapivá zpráva, ale na tento okamžik jsem se dlouho a tvrdě připravoval. V té chvíli jsem věděl, že si jednou budu moci říci, že jsem to buď dokázal, nebo jsem si to sám pokazil," konstatoval brankář se zdravým sebevědomým.
V šestadvaceti letech totiž dokázal to, co zatím žádný český gólman - má na svém kontě 206 zápasů v NHL. "Odešel jsem mladý, takže tady o mě moc zpráv nebylo a i když jsem byl dlouho dvojka, tak to neberu jako ostudu. Věřím, že jako brankář se člověk učí do posledního zápasu, co chytá," prozradil své krédo.
V Nashvillu jsou momentálně s jeho výkony spokojeni, takže by se jeho úloha měnit neměla. Vylepšit by si ji mohl i případným úspěchem na mistrovství světa. "Šampionát a NHL je ale něco zcela odlišného," uvědomuje si Vokoun, který do Čech přiletěl bez manželky a dvouapůlleté dcery. Zpět za nimi do Ameriky se vydá hned po turnaji. Společně se také chystají na dovolenou na Bahamy, kterou zatím museli odložit.
