Jak jste se o výměně dozvěděl?
Něco jsem tušil už ráno. Normálně máme trénink v půl jedenácté a mě volal manažer Pierre Lacroix, abych přijel už v devět. To už bylo jasné, že se něco děje.
A když jste dorazil na stadion?
Tak jsem přišel za manažerem do kanceláře, objevil se tam i trenér Tony Granato a společně mi oznámili, že mě vyměnili.
To byl asi docela šok, v Coloradu se vám daří, hrajete se Sakikem, kamarádíte se s Milanem Hejdukem a dalšími českými hráči. Jak vám v té chvíli bylo?
Nejdřív jsem něměl slov. Začali mi vysvětlovat, že mě pustit nechtěli, ale že nebyla jiná možnost. Colorado potřebuje silového útočníka a všechny týmy, s nimiž o něm jednaly, prý chtěly mě. Lacroix říkal, že pořád odolával, ale pak se objevila možnost angažovat Battagliu a jinak to prý už usmlouvat nemohli.
V Carolině hrají vaši spoluhráči z týmu, s nímž jste získal juniorský titul mistra světa. Kamarádíte se pořád, nebo si jen potřesete rukou, když jste se potkali na ledě?
S Pavlem Brendlem a Josefem Vašíčkem si i voláme, ty znám velmi dobře. Jarda Svoboda bude taky v pohodě a Honza Hlaváč? S tím jsme byli ve Vancouveru na večeři, je fajn.
Hovořil jste už s někým z nového klubu?
Volali mi lidé z vedení, díky tomu jsem se z toho překvapení trochu probral. Říkali, že budu hrát v lajně s Vašíčkem. To by bylo super.
A co reakce kamarádů z Colorada?
Před chvílí mi volal Martin Škoula a teď jsem dostal zprávu od Vency Nedorosta, něco jako, že je to v ... Pak mě napadlo, že má ten přestup i jednu výhodu. Poprvé za čtyři roky bych mohl být v Česku už začátkem dubna.
To byste se ještě stihnul podívat na finále extraligy...
Tak to by bylo zajímavé. Ale to mě ani nenapadlo, jde o jinou věc. Moc rád bych si chtěl poprvé zahrát na mistrovství světa, o to se chci poprat. Po zápasu na Floridě s námi mluvil pan Lener a ptal se, jestli bychom přijeli. Colorado ale ve Stanley Cupu určitě půjde daleko, kdežto šance Caroliny dostat se do play-off jsou prakticky nulové. Takže já čas mít budu.
