"Těžko se o tom mluví," říkal po vyřazení. "Chybělo nám víc štěstí. Dali jsme jenom jeden gól. A ještě v oslabení."
V čem byla chyba?
Měli jsme se možná víc tlačit do brány. Teď nemá cenu říkat, co bylo špatně. Prostě jsme prohráli.
Vypadalo to, že Švédi dobře ví, jak na vás hrát.
Tam je to otázka gólů. Oni betonovali, my jsme se tlačili. Ale trefovali jsme tyčky. A člověka frustruje, že do branky nespadne ani nějakej náhoďák. Na to se ale nemůžeme vymlouvat.
Zdálo se, že jste dvě třetiny působili jako tým docela nervózně. Puk vám v přesilovkách přeskakoval hokejky.
Když se půjdete podívat na led, tak uvidíte, jaká je to katastrofa. My Češi jsme techničtější hráči, radši si dvakrát přihrajeme. Ale kdyby tam padly góly, tak se zápas vyvíjelo jinak. Zasloužili jsme si gól dát.
Znovu přišla vyloučení v útočném pásmu. Asi jste si nezvykli na metr rozhodčích, že?
Těžko teď říkat, jestli měli pískat, nebo ne. Nemá cenu se vymlouvat na rozhodčí. Je konec.
S rozhodčími jste o tom při zápase diskutovali. Vypadalo to, že vás to rozhodilo.
Je těžké, když v každém zápase měli jiný metr. Kdyby to bylo jako v NHL, kde se píská všechno, tak to beru. Jak se objeví hokejka na těle, tak je to faul. Na to se můžete připravit. Ale tady byly hrozné rozdíly.
V kabině jste po zápase víc nadávali na rozhodčí, nebo jste litovali nevyužitých šancí?
Nemůžeme to házet na rozhodčí. Prohráli jsme a musíme se k tomu postavit čelem. Všechny nás to hrozně mrzí.
Potřetí za sebou český tým končí na mistrovství světa ve čtvrtfinále. Dá se z toho něco vyčíst?
Já bych v tom nic nehledal. Kdybychom měli víc štěstí, tak se to mohlo vyvíjet jinak. Měli jsme dát v našich přesilovkách gól.