Na začátku třetí třetiny nedělního utkání jste se však ocitli v těžké situaci, prohrávali jste 1:3. Jak jste to prožíval?
Nepřemýšlel jsem nad tím, jak to dopadne. Chtěl jsem, abychom v závěru ukázali, že umíme hrát hokej. Neustále jsem burcoval mužstvo. Hodně nám pomohli i fantastičtí diváci.
Vašemu týmu se podařilo vyrovnat na 3:3. Fanoušci vás však stále hnali dopředu. Musel jste hráče brzdit, aby nedali soupeři šanci k brejku?
Opakoval jsem jim, aby byli trpěliví. Snažil jsem se krotit euforii. Už několikrát se nám stalo, že jsme se dostali do vedení a pak jsme se zbytečně moc tlačili dopředu. Tentokrát jsme byli aktivní, ale s jedinou výjimkou jsme soupeři žádnou možnost k brejku nenabídli.
Byli jste úspěšní i v prodloužení. Co může tato výhra znamenat pro další průběh série?
Hráči mohou získat přesvědčení, že když dají do hry všechno, tak se nemají za co stydět a přikloní se k nim i štěstí. Když poctivě pracují, tak může přijít úspěch. Hráči si určitě zaslouží poděkování za výkon. Na druhou stranu je ale musím posadit na zem, aby si zodpovědnost z poslední třetiny udrželi i dál.
Může nedělní prohra v prodloužení poznamenat psychiku soupeře?
Určitě to může mít vliv. Slávisté nemohou popřít, že se už viděli jako vítězové. Mají sice zkušené hráče, kteří by to měli zvládnout, ale určitě se i na nich projeví zklamání.
Přesto ale Slavia stále vede v sérii 3:2 ...
Teď už nikdo nemá psychickou výhodu, je to vyrovnané. Slavia teď z nás určitě bude mít daleko větší obavu. Musí nyní vyhrát, pokud nechce přijet k nám.
