Vůjtek si z USA přivezl jen jizvu

P r a h a - Zklamaný snad jen ze zatoulaných zavazadel se hokejista Vladimír Vůjtek včera objevil na letišti v Praze po nepovedeném třetím pokusu prorazit v NHL. "Já snad zase nebudu hrát," povzdechl si s úsměvem. "Chybí nám šest tašek a mimo jiné i výzbroj, ale snad všechno brzy přijde." V pátek by šikovný útočník měl nastoupit v extralize za Spartu proti Plzni v řadě s Martincem a Výborným. "Týden jsem nebyl na ledě, takže se necítím zrovna skvěle, ale uvidím." Nový klub Atlanta Thrashers v létě vítal sedmadvacetileté pravé křídlo jako svůj velký trumf.

Trenéři i manažer jej vychvalovali, jak mohli. Nezviklala je ani nehoda v přípravě, při níž Vůjtka do tváře zasáhla brusle protihráče a způsobila ránu, kterou vyspravily dvě stovky stehů. "Je rychlý a má skvělé ruce, takový typ se nám hodí," hlásal tamní tisk, když se český hráč několik týdnů zotavoval.

"Asi rozhodla smlouva," řekl Vůjtek doprovázený manželkou a dcerou. "Kdybych odehrál ještě dva zápasy, už by mě nemohli poslat domů. Báli se, že po dalším zranění nejsem mentálně dost silný. Trenérovi jsme se já ani Martin Procházka nehodili do koncepce. Nechtěl jít evropskou cestou. Atlantu beru jako další zastávku, která mi toho moc nedala. Přivezl jsem si jenom jizvu."

Nastoupil pouze ve třech utkáních NHL. V prvních dvou spíš jen seděl na střídačce, pořádnou příležitost dostal až proti Torontu. "Měli jsme s Patrikem Štefanem šance, zvonily tyčky, ale nepadlo nám to tam, což rozhodlo." Osud s ním tak trochu zametá. V NHL se neprosadil jako mladík v Montrealu a Edmontonu ani po letech v Tampě, kde ho stihl zákeřný vir.

Není to k vzteku? "Ani nééé," odmítá přesvědčivě. "NHL mi prostě není souzená. Už se o ni pokoušet nebudu.
Šrám na tváři beru jako poslední výstrahu. Jsem rád, že jsem doma a že si konečně zahraju." Zranění na tváři ještě musí rozhýbávat, ale jinak jej už neomezuje. Včera odjel za rodiči na severní Moravu, ve čtvrtek na Spartě absolvuje první trénink.