A byl to dobrý motivační krok. Sparta se sice v duelu trápila, ale nakonec vyhrála 2:1. Klíčový gól dal v poslední minutě právě Vykoukal.
Fantazie to ovšem pořád ještě nebyla, že?
To vážně ne. Zabředli jsme do křeče, nemáme při hře klid. Musíme zápasy odbojovat na jeden, na dva góly. Trápí nás koncovka. Odešlo nám tím strašně moc bodů.
Jak je to možné?
Naše kombinace je jalová, hodně puků nám utíká. Nemáme hráče, kteří by nám pomáhali do přečíslení. Při přesilovkách se ani pořádně nedostaneme do pásma. Je to deprimující. Pramení to z toho, že nemáme zkušenosti, jaké měl tým s Hlaváčem, Hlinkou, Kratěnou.
I proti Ústí to dlouho vypadalo, že nad vámi vyzraje brankář Přikryl.
On to na nás umí. I když – teď to vypadá, že na nás umí každý brankář v extralize. Posouváme gólmany do nároďáku. Když Ústí vyrovnalo na 1:1, už jsem si říkal, za co nás kdo trestá.
Nakonec jste ale stejně vyhráli. Pomohl vám hodinu a půl dlouhý pohovor, který jste s týmem podstoupili po debaklu v Kladně?
Snad. Ale u nás je opravdu všechno dáno koncovkou. Až nám to tam začne padat, bude zase dobře.
A trenér Výborný se konečně dobře vyspí.
Nejen on. Vždyť kamkoli teď v Praze přijdu, čelím otázce, co se s námi děje.
