Potrhané kolenní vazy se přes léto sice zahojily, osudový střet u mantinelu však zůstal v hlavě pětadvacetiletého křídla. Letos body přibývaly jen pomalu, trpělivost trenérů však zůstávala. Až po novém roce jako by se Pekr probudil.
Proti Havířovu na dva góly nahrál, do sítě budějovického Motoru se dvakrát trefil sám. Vrací se šumperský odchovanec do loňské formy? "Jeden zápas nic neřeší. Ještě to není takové, jak bych si představoval," brzdí optimismus.
Přesto na ledě ukazujete mnohem víc energie. Cítíte se tak?
To musí ohodnotit trenéři a diváci. Mám strašnou chuť, týmu jsem hodně dlužný, já jako bych tu půl roku nebyl. Teď doufám, že už tu jsem, a mužstvu pomůžu. Hlavně výkony a body, které se ode mě po minulé sezoně očekávají.
Vrací se vám sebevědomí?
Už je to lepší než dřív. Jsem za to rád, ale je to jen jeden zápas. Musím na to navazovat, nesmím se dívat, co bylo. Loni jsem udělal nějakou sezonu a možná jsem si myslel, že to půjde samo. Ale to se nestalo.
Na podzim jste přiznával, že máte zranění ještě v hlavě. Už je pryč?
Asi jo. Přes Vánoce jsem se opil. Párkrát. (smích) Promyslel jsem to a řekl jsem si, že takhle to dál nejde a jestli chci hrát hokej na nějaké úrovni, musím blok překonat. V životě jsou daleko horší věci než nějaké zranění. Co má přijít, to přijde a doufám, že už jsem si zranění vybral a na to loňské už nemyslím. Samozřejmě lidé se mě pořád na zranění ptali, už mi to lezlo krkem, ale člověk musí být i tak příjemný, protože to myslí dobře. Fandí mi a jen se ptají na zdraví, tak na ně nemůžu být zlý.
Proti Budějovicím vám to fanoušci vrátili, po dvou gólech skandovali vaše jméno.
Hezky se to poslouchalo. Ale je to tak, že když se daří, fanoušci povzbudí. Jenže hráč potřebuje nejvíc podpořit, když se mu nedaří. Ne že by na mě někdo házel špínu, ale potřebujete podpořit, když vám to nejde. Samozřejmě si vážím, že mé jméno skandovali, když jsem dal dva góly. Mou kariéru to ale nikam nezlomí, jde jen o mě.
Snažili se vás trenéři během podzimu probudit? Například změnou spoluhráčů v útočné trojici?
Pár zápasů jsem hrál i s někým jiným než s Jirkou Řípou, ale trenér asi zhodnotil, že se z toho musíme dostat sami, tak nás nechal pospolu. Musím jim poděkovat, protože jejich důvěra za půl sezony byla a je strašně velká a já si jí strašně cením. Teď je na mně, abych jim vše vrátil. Moc se těším na play-off, doufám, že uděláme nějaký úspěch.
Zatím má Mora sezonu rozehranou nadějně, jste druzí a vypadá to, že vám neublížila ani vánoční přestávka.
Po Vánocích jsme dobře potrénovali a odpočinuli si. Cítím se plný sil a nejen já. S Budějovicemi šlo vidět, že všichni máme chuť. To nejdůležitější ale přichází po Vánocích. Soustředíme se na play-off, tam se bude lámat sezona a podle toho se bude hodnotit.
Proti Motoru jste už v 8. minutě vedli 3:0 a nakonec vyhráli 6:1. Snadný zápas?
Díky za první třetinu. Soupeř měl řadu šancí, takže můžeme být rádi, že nám tam spadly tři góly, od toho se zápas odvíjel. Vedení ale nebylo zas tak vysoké, pořád jsme si říkali, že ještě není konec. Tomáš Vošvrda něco chytl a měl dobře postavené tyčky. Kdyby místo nich dali góly, byl by zápas daleko těžší.
V posledních dvou zápasech jste nasbíral po dvou bodech. Prodloužíte sérii i v Havlíčkově Brodu?
Kéž by. Havlíčkův Brod jsme ještě letos neporazili, takže je pro nás priorita nad nimi konečně vyhrát a oplatit jim porážky 0:1 a hlavně doma 1:3. Musíme jim to vrátit i s úroky.
