Přestože chrlil vtípky jako jindy, mžourající oči prozrazovaly velkou únavu.
Dvě hodiny balit, hodinu nakládat a převážet materiál, hodinu vykládat. Takový byl program trojice masérů v časném pondělním ránu na mistrovství světa.
Ve čtvrt na dvě vyjížděli na led tréninkové plochy haly Alberta Schultze a vše muselo být včas nachystané. Tým přišel do připravené kabiny.
Rozčilovat se? To není Bílkův styl. "Když mi to řekli, cítil jsem bezmoc. Nemohl jsem nic dělat. Jenom jsem cítil trpkost. Byla to zbytečná práce navíc," řekl Bílek.
Spolu s dlouholetým parťákem a masérem Českých Budějovic Pavlem Vlašicem a s letošním nováčkem, Hynkem Svobodou ze Sparty, museli přestěhovat všechno vybavení hráčů, aby mohl tým v náhradních prostorách trénovat.
A hned zase všechno zapakovat zpátky a odvézt do Stadthalle. Tam tým hraje v úterý zápas s Německem a musí v hale absolvovat ranní rozbruslení. A tak pořád dokola, až do odvolání. "Nevěřím tomu, že to přijde. Snad až na konci, až zbyde na turnaji málo týmů," říká smířeně.
Potíže s ledem v dějišti šampionátu odskákali maséři týmů nejvíc. A to ještě musí normálně fungovat a plnit další povinnosti. "Masíroval jsem do půl druhé, pak jsem si na chvilku lehnul a v půl šestý už jsem stejně jako ostatní kluci vstával," říká.
Nestěhovali celé třítunové vybavení kabiny, které tým přivezli do Vídně. "Brali jsme jen nejnutnější věci. Pytle, hokejky, nářadí, brusku, izolaci, emulze na masírování," vyjmenoval, co všechno do haly Alberta Schultze přemístili.
A aby problémů nebylo málo, ve Stadthalle nefungoval výtah. "Tak jsme všechno tahali o schodech na zádech a zpívali si 'Výtah opet nechodí, ak zdolat tolik poschodí,' vyprávěl šprýmař Bílek. V týmu se stará o dobrou náladu, ale v ten moment mu do smíchu nebylo.
