Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vytáhl a zatáhl krk. Říkali jsme mu E. T., vzpomíná Válek na Tichonova

Ruský hokejový trenér Viktor Tichonov (uprostřed) při utkání Finsko - Rusko v rámci turnaje Eurohockey tour. (Pardubice, 7. září 2003) | foto: Radek Kalhous, MAFRA

25 2014
"Přísnost, ne kecání okolo. Jedině to nese výsledky. Když vyjela na led při přesilovce pětka Makarov, Larionov, Krutov, Fetisov a Kasatonov, ostatní byli bez šance. Už nikdy taková sestava nebude. Dnes ruskému hokeji taková trenérská osobnost chybí, plácají se po ledu, žádný trenér je nedonutí. Ale to už je dobou,“ tak hodnotí éru Viktora Tichonova Jaroslav Holík, jedna z nejvýraznějších postav historie Dukly Jihlava a československé reprezentace.

„V ledním hokeji nemůže být demokracie, tam musí být diktatura. Demokracie do trénování nepatří. Když chce někdo něčeho dosáhnout, je to hodně tvrdá práce. Není čas na diskuse. Jeho styl tady chybí. Teď si hráči toho dovolují tolik. Prvotní je přitom hrát dobře. A to se u nás neděje,“ pokračuje Holík.

V Česku podle něj každý trochu starší hráč ví, jak se to má dělat. „Ale ono to tak jednoduché není. Jedině trošku v NHL musejí poslouchat a s odpuštěním držet hubu. Ne jak u nás hráči ventilují, že se mu ubližuje a trenér ho nechce. V NHL sedí mezi diváky a mlčí,“ dodal Jaroslav Holík.

Jiří Holík: Mohli mu děkovat, že udělali kariéru v NHL

Jeho bratr Jiří právě končil aktivní kariéru, když Tichonov ve sborné začínal. „Počínaje Tarasovem, Černyševem byl on po nich následující úspěšný kouč. Rusové dnes zdaleka už nejsou tak skvělí, jako byli tehdy. Tichonov byl ras. Pokračoval v linii, kterou nastavili jeho předchůdci. S hráči se nemazlili. Co trenéři řekli, hráči museli dělat, jinak šli,“ popsal Jiří Holík.

Podle něj mohla řada hokejistů děkovat právě Tichonovovi, že po rozpadu Sovětského svazu udělali velkou kariéru i v NHL. Tichonova zažil na střídačce soupeřů i někdejší vynikající obránce Milan Chalupa. O kouči Sovětů mluví v superlativech. „Dosáhl vynikajících výsledků a vychoval plno hráčů.

Trenér Viktor Tichonov su dělá poznámky.
Ruský trenér Viktor Tichonov při utkání Švédsko - Rusko na hokejovém Mistrovství světa do 20 let hraném v Ostravě. (27. dubna 2004)

Zaprvé na hráče křičel a pořád se rozčiloval. To ale k našemu trenérskému řemeslu patří. Vím, že byl důsledný a pak dělal i trenéra CSKA, armádního celku. Tak jsem ho poznal,“ zavzpomínal Chalupa.

Jednou se s Tichonovem setkal v Liberci na turnaji spřátelených armád. „Tam jsme porazili CSKA Moskva 5:4, jestli se nepletu,“ doplnil.

Válek: Měl stále tu masku

Mistr světa z roku 1985 Oldřich Válek patřil k týmu, který nad Tichonovem a jeho sbornou v Praze tehdy zvítězil a získal zlaté medaile. „Byl to klasický velitel, kterého museli ve všem poslouchat. Legendy jako Makarov, Larionov, Krutov i ti starší - Petrov nebo Michajlov - byli všichni pod neustálým tlakem. Protože na Tichonova zase dupal jeho sovětský hokejový svaz,“ vzpomíná Válek.

Tichonov byl podle něj hodně svůj až zvláštní člověk. Na Válka nikdy nepůsobil příliš pozitivně. „Potkal jsem ho, myslím, předloni. Byli jsme v Moskvě hrát zápas veteránů, to se koná každoročně. Přišel nás pozdravit do kabiny. Bylo to od něj hezké gesto. Už na něm byl znát věk, přesto to byl pořád decentní pán. Ale měl stále tu svou celoživotní stejnou masku,“ popsal bývalý útočník, autor mnoha gólů.

Další vzpomínku má Válek ze „zlatého“ roku 1985. „V té době jsme mu říkali E. T.
Protože vždycky zatahoval a vytahoval krk. A v té Praze jsem tenkrát jednoho jejich hráče hodil přes mantinel. Zrovna před Tichonova.

On s nehnutou tváří akorát stáhnul krk, podíval se na svého svěřence, vytáhl krk, podíval se na mě a to bylo všechno. Ale samozřejmě, byla to absolutní trenérská osobnost, jako byli u nás pánové Pitner, Bukač a další,“ dodal Oldřich Válek.

Ruský hokejový trenér Viktor Tichonov před utkáním CSKA Moskva v Liberci. (9. srpna 2002)
Ruský hokejový trenér Viktor Tichonov před utkáním CSKA Moskva v Liberci. (9. srpna 2002)

Radoslav Svoboda: Jednou jsem ho viděl se smát

K mistrům světa z roku 1985 patří i skvělý obránce té doby Radoslav Svoboda. „Tenkrát trénoval nejlepší hokejisty. Však se stačí podívat, kolikrát vyhráli mistrovství světa,“ připomněl. Tichonov na něj působil nepřístupným dojmem. „Ale jednou jsem ho viděl se smát. Když jsme vyhráli titul v 1985 v Praze, tak nám přišel pogratulovat a byl příjemný,“ dodal Svoboda.

Tichonov v Jihlavě: Fetisov? Nevím

V létě roku 2001 zavítal Tichonov i do Jihlavy. Na otázky redaktorů MF DNES odpovídal tichým hlasem, neodmítal ani žadatele o autogram či společnou fotografii. Na dva týdny tehdy přivezl do České republiky mladý tým CSKA. Zahráli si i přípravný zápas s Duklou Jihlava.

„Dukla vždy zaujímala vysokou pozici v československém hokeji. Ale už si nevzpomenu, kdy jsme proti ní hráli naposledy,“ marně tehdy pátral v paměti. Na nové podmínky ve společnosti i ve sportu se díval střízlivě. Jen na adresu některých svých bývalých svěřenců se nechtěl před třinácti lety vyjadřovat. „Jaký je vůbec Fetisov trenér? Nevím...,“ odpověděl Tichonov.

Úspěchy českého reprezentačního výběru v době po Naganu uměl ocenit. A mnohé v Jihlavě překvapil jeho nezvykle široký úsměv. „Celý život jsem u ledu, tak prostě nestárnu,“ dal se smíchem zapomenout na svoji někdejší nepřístupnost slavný ruský trenér.

Autoři:


Témata: Vysočina




Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Nejčtenější

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze