Pro spoluhráče je robotem, který nezná únavu. Obránce hokejové Olomouce Jiří Ondrušek odehrál v pěti dnech neuvěřitelné čtyři play-off zápasy. V úterý nastoupil odchovanec Mory v sedmém utkání čtvrtfinálové série za Vítkovice, které prohrály v Pardubicích po prodloužení a sezona jim skončila.
Dovolenou důrazný bek odvrátil ve středu na ledě Chomutova, kde Hanáci vyhráli a snížili stav semifinále na 2:3.
V pátek (18.00) olomouckého terminátora čeká s bohatými Piráty další bitva na krev. I proto včerejší trénink opustil dřív a zamířil na kapačky. "Nohy mě nebolí, ale mám virózu. Už týden ji přecházím," vysvětluje pětadvacetiletý bek, že sil má pořád na rozdávání.
Takže jste nechal pustit žilou jen vitaminy?
Vyloženě jen vitaminy, abych podpořil imunitu. Silově nemám problém, viróza mi dává zabrat víc.
Víc než únava po čtyřech play-off zápasech v pěti dnech?
Tak únava je, ale v závěru sezony se nad ní nepřemýšlí. Každý zápas může být poslední a člověk se už nemá na co šetřit. Po sezoně bude dost času na odpočinek. Ale není to nic hrozného. Zatím to zvládám celkem dobře.
Spoluhráči vás považují za robota. Máte mimořádnou kondici?
Je to hodně o hlavě. Já už jsem se naučil, že když jsem unavený, tak hlavu vypnu a trénuji a trénuji. Je fakt, že fyzicky jsem na tom dobře. Ani v letní přípravě nemám s ničím problémy.
Máte pro dobrou kondici genetické dispozice?
To nevím, ale mně nikdy nedělalo problém trénovat kondiční část v letní přípravě, kterou moc lidí nemá rádo. Neříkám, že bych ji vyhledával, ale rozhodně mi nevadí delší běhání nebo jízda na kole.
Po zápase v Pardubicích jste hned odjel do Chomutova, kde vás další den čekalo páté utkání semifinále. Usnul jste vůbec, nebo vám to adrenalin ze sedmého zápasu čtvrtfinále nedovolil?
Spal jsem jenom dvě hodiny a to ještě přerušovaně. Do Chomutova jsme přijeli před jednou hodinou a v hotelu na cizí posteli se mi moc dobře nespí. Zvlášť po takovém zápase, kde adrenalin byl v těle. Usnul jsem někdy ve čtyři ráno, pořád jsem se budil. Moc jsem toho nenaspal. Ještě k tomu to nachlazení. Teď mě volný den pasuje. Prospím se a bude to dobré.
Jak Kohouti vidí Ondruška a semifináleJakub Bartoň, kapitán "Jirka je nerozbitný, on je takový robot. Všichni to o něm víme. Je to borec. Klobouk dolů před ním, jak to zvládá. V Pardubicích i o den později v Chomutově hrál parádně. Je to mašina. Každý věří, že můžeme jít do finále. My do toho jdeme naplno, protože každý zápas může být náš poslední. Ubojovali jsme to srdcem. Budeme chtít před našimi diváky uspět. Třeba se stadion zachvěje v základech. Jan Tomajko, trenér Vyhráli jsme, takže Jirka zvládl náročný program parádně. On je opravdu výborně trénovaný. Chomutov asi nečekal, že to bude mít s námi takhle obtížné, ale my jsme se chtěli vrátit do Olomouce a teď doufáme, že přijde hodně lidí a nezklameme je. |
V Chomutově jste odvrátili druhý mečbol. Zvládl jste to i bez spánku.
Hlavně nám pomohlo, že jsme hráli na čtyři lajny na osm obránců, to moc často nehráváme. Většinou nás bývá šest beků. Teď se zátěž rozložila na osm, takže jsem na led nechodil jako v jiných zápasech.
Myslel jste na to, že můžete během dvou dnů vypadnout ze dvou play-off?
Skončit se dvěma týmy za dva dny by bylo blbé. Jsem rád, že jsem si sezonu protáhl.
Vítkovickou kabinu jste kvůli rychlému přejezdu opouštěl v největším smutku?
Veselo v kabině nebylo. Všichni tam seděli ještě ve výstroji, nikomu se nechtělo převlékat. Já jsem věděl, že musím, že na mě venku čekají s odvozem. Ze šatny jsem odcházel mezi prvními. Nikdo nebyl v dobré náladě, ale to je sport.
Zápas jste odehrál dobře. Připsal jste si asistenci a dva plusové body, ale byl jste také u vyrovnávajícího gólu Pardubic při power-play. Mohl jste Bartekovi zabránit skórovat, byť jste ležel na ledě a on našel puk pod vámi?
Byla to trma vrma. Nevěděl jsem, kde je puk. Byla tam spousta hráčů, hokejek. Bartek to zpoza branky viděl nejlíp a povedlo se mu to. Bohužel.
Byl pro vás skok hrát play-off po první lize také v extralize?
Rozdíl je v kvalitě hráčů. Hra je rychlejší, rozehrávky přesnější většinou na jeden dotek. Když hrajete oslabení, tak je v nich přesnost nahrávek a rychlost myšlení úplně někde jinde. To je jedno s druhým. Máte co dělat, abyste to ubránil.
Od trenéra Vítkovic Trličíka jste dostal hodně prostoru na ledě. Překvapilo vás to?
Hráli jsme na pět beků, takže jsem vytížený byl. Jsem za to rád. Měl jsem prostor. Snad toho nelitují.
Proč by měli? V několika letošních zápasech jste ukázal, že na extraligu máte.
Doufám, že ještě dostanu šanci třeba na celou sezonu někde v extralize. Ale co bude, bude. Nad tím nepřemýšlím. Teď máme sérii s Olomoucí a co bude pak, se uvidí.
Napadlo vás vůbec, že byste pozvánku z Vítkovic odmítl kvůli náročnému programu?
Ne, to mě nenapadlo vůbec. Já jsem rád za každý zápas v extralize a takové nabídky se neodmítají. Sice ze sedmého zápasu jsem úplně nadšený nebyl, protože jsem byl nervózní. Když nehrajete celou sérii a jdete na poslední zápas, nemáte možnost napravit chybu, kterou můžete udělat. Ale nějak jsem to zvládl.
A osudovou chybu udělal Jiří Burger.
To se stane. To je hráč, který chce hrát hokej. Nevyhazuje puk bezhlavě, chce tvořit. Zase dal gól na čtyři tři, když tečoval mou střelu.
To už je minulost. Teď máte před sebou šestý zápas s Chomutovem, který už nevyužil dva mečboly. Bude nervóznější?
Bude to už i z jejich strany hodně vyhrocené, budou pod tlakem vedení. Víme to z vlastní zkušenosti, kdy jsme vedli 3:1 proti Benátkám, najednou jsme dva zápasy prohráli a všechno se začne otáčet. Znervózní i fanoušci. Chomutov má vysoký rozpočet a nic jiného než baráž nepřipadá v úvahu, ne tak náhodou vypadnout s Olomoucí. To je naše výhoda. Prohrávali jsme 0:3 a už můžeme jenom získat.
Je vaše výhoda i v partě? Chomutov před pátým zápasem posílili tři hráči ze Sparty, což může být pro kabinu i kontraproduktivní.
Určitě je pro nás pozitivní faktor, že máme furt stejný tým. V Chomutově jsou hráči, kteří odedřeli celou sezonu, bojovali o play-off a pak, když přijde vrchol, kvůli kterému se hokej hraje, musí uvolnit místo někomu, kdo vypadne v extralize. To není ideální. Navíc i pro hráče, kteří přijdou z extraligy, není první liga zrovna za odměnu. Mohli mít dovolenou. A psychicky na tom asi taky nejsou dobře, když přijdou ze Sparty, která se musí srovnat s nečekaným vyřazením. Nevím, jestli je to šťastné řešení, ale pro nás jenom dobře.
Věříte ve finále?
Za stavu 0:3 jsme si řekli, že rozhodně nechceme prohrát s nimi 0:4 na zápasy, to by byla velká ostuda. Nepřemýšlíme o sérii jako o celku, ale o každém zápase zvlášť. Musíme jít nadoraz a zatím se to daří. Snad to vydrží.
I kdyby ne, hrajete svou nejlepší sezonu, že?
Jo, sezonu mám suverénně nejlepší už díky startům v extralize. Navíc nám trenéři výborně poskládali lajnu, s Kubou (Bartoněm) se nám hraje spolu dobře, máme šikovné útočníky. Naše lajna má celkově dobrou sezonu.
A vy jste příkladem pro olomoucké odchovance. Ukazujete jim, že se dá z Mory dostat do extraligy.
To musí vědět oni, jestli jsem dobrým příkladem, nebo ne. Ve Vítkovicích jsem byl ale jen na výpomoc. Roli hraje i štěstí, kdyby neměly Vítkovice marodku v obraně, šanci bych nedostal. Musíte ale na sobě pracovat a doufat, že jednou ta šance přijde.
To je ta rada pro mladíky?
Jo – makat! Mně ta šance přišla letos. Musíte být na ni nachystaný, když přijde. Tak bych to shrnul.