Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za národní tým hrát nebudu, potvrdil Jágr

Jaromír Jágr - Jaromír Jágr během hokejového šampionátu ve Vídni (13. května 2005) | foto: Michal RůžičkaMF DNES

19 2008
New York - Jaromír Jágr měl zlatou medaili z olympijského turnaje století v Naganu 1998 naposledy v ruce snad druhý den po finálovém vítězství nad Ruskem. "Ani nevím, kde teď je. Určitě je někde schovaná." V šatně tréninkové haly v Tarrytownu pár mil za New Yorkem vzpomíná ochotně, ale deset let starý triumf je pro něj dávnou historií.

Od té doby se nedávno šestatřicetiletý Jágr stal kromě úspěchů v NHL šestkrát vítězem české ankety Zlatá hokejka (dohromady jich má osm), českým Sportovcem roku 2005 a mistrem světa z téhož roku.

Hrál na třech olympiádách a čtyřech mistrovství světa, po předloňském startu v Turíně už ale národní dres oblékat nechce.

"Určitě to je vždycky zážitek reprezentovat Českou republiku," říká. Hned ale dodává: "Já už jsem na to starý, už jsem hodně unavený."

Jako příklad udává přechod z užšího zámořského kluziště na širší evropské. "Je potřeba spoustu času si na něj zvyknout. Přizpůsobit se ze dne na den většímu kluzišti, to už nejde."

Letos se hraje mistrovství světa poprvé v Kanadě a na užším kluzišti, což však na Jágrově rozhodnutí zřejmě nic nemění.

Nagano? To už je minulost

"Ani nevím, kdy jsem o Naganu naposledy mluvil, je to hrozně dávno," říká Jágr. Jeho slova potvrzuje i další člen vítězného týmu Martin Straka. "Mladí kluci se na to neptají, je to deset let, už se na to zapomnělo."

Jejich mladší kolega v Rangers Petr Průcha si však na Nagano vzpomíná velmi přesně. Zápasy sledoval, i když se kvůli časovému posunu hrály ráno nebo dopoledne českého času.

"Tenkrát jsem podváděl a nechodil do školy, abych ty zápasy viděl. Bylo to super, fakt nádhera. Určitě si na to každý Čech vzpomene," je si jistý Průcha.

Jágr se ovšem se spoluhráči a mladšími kolegy baví o jiných věcech.

"Během těch deseti let byla spousta zápasů, o nichž jsme se bavili. Turnaj v Naganu byl uprostřed sezony NHL a naše vítězství víceméně zajímalo jen Čechy. Hned druhý den jsme museli odletěl do Ameriky a hrát za mužstvo, které nás platilo," připomíná Jágr.

Vybrat nejdůležitější okamžik olympijského turnaje? To jde prý velice těžko.

"Důležitá byla vlastně celá doba v Japonsku, pro konečný výsledek měl svůj význam každý den. Nejde říct, který zápas byl nejkrásnější. Bez toho předešlého by nebyl ten následující. Všechno má svoje důvody," prohlásil hvězdný útočník.

Před odjezdem do Japonska podle něho nikdo neočekával, že by Češi mohli být tak úspěšní. "Spíš byli lidé pesimističtí. Myslím, že nám to trochu nahrálo, že jsme neměli co ztratit."

Zlom nastal ve čtvrtfinálovém zápase s Američany, kteří měli v první třetině výraznou převahu. "Ale Dominik Hašek chytal neskutečně a dá se říct, že díky té první třetině jsme získali sebevědomí. Potom jsme dali dva góly, otočili zápas a vyhráli. A pak už jsme jeli," zavzpomínal autor druhé ze čtyř branek.

Autoři: ,






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze