Pardubice
Zaplatily víc peněz za hráče a najaly trenéra Miloše Říhu. To je základ úspěchu hokejových Pardubic.
1. Silnější tým: žádné divoké výměny, mužstvo se vyvíjí a pomalu doplňuje. Skládá se hokejová mozaika, která zřejmě musela uspět. "Mají kádr, jaký tam ještě nikdy nebyl," tvrdí bývalý pardubický gólman Libor Barta, který při posledním titulu v roce 1989 dělal dvojku Dominiku Haškovi. Pardubice baví diváky kousky hvězd: šikovného Blažka, důrazného Michala Sýkory, bleskurychlého Petra Sýkory nebo mazáka Lubiny.
2. Rázný trenér: přísný Říha srovnal soubor pardubických hvězd. Za předchůdce Palečka si hráči vyskakovali, ale nový kouč hvězdy naučil dřít pro tým. Obrousil hrany mezi partičkami, neváhá houknout i na hvězdy, zvládá umění koučingu: v pravou chvíli zamíchá sestavou, nasadí speciální řadu na elitní útok soupeře, pozdrží v pravý čas střídání nebo otráví hvězdám protivníka hru osobním hlídačem. Tak jako v případě třineckého Richarda Krále, na nějž nasadil důrazného Ľubomíra Pišteka.
3. Pokora: veterán Janecký, nebo náhradní gólman Barek? Všichni se naučili být si rovni. Janecký by radši útočil, ale nereptá, když z něj kouč chce mít obránce. Pospíšil se zlobil za roli náhradníka. Pak se do týmu vrátil a na ledě nebyla křivda znát. Kropáč posílil mužstvo po příchodu z Liberce, kde si vybudoval pověst kanonýra. Ale nereptá, když jako žolík sedí půl zápasu na střídačce. Pak jde na led a dá gól.
4. Útok mladíků: v Pardubicích mívali problém s přechodem juniorů mezi dospělé. A teď? Čtvrtý útok Kolář, Koukal, Průcha mnohdy drží celý tým. Ve vypjatých chvílích, kdy zkušeným hráčům z nervozity odskakují puky z hokejek, víří drzí mladíci soupeřovým pásmem bez respektu, jako by o nic nešlo. Třinecký kouč Marek označil tuto řadu za nejlepší pardubický útok. "Je úžasné pozorovat, jak ti mladí bojují," přidal se Barta.
5. Hlad po úspěchu: hráči za poslední roky zažili velká zklamání. Teď chtějí uspět a jsou zodpovědnější. Vydřeli zápasy, které by dřív ztratili. "Na tréninku už nepřemýšlíme, jak si lehneme k televizi," tvrdí útočník Michal Mikeska.
6. Nové typy hráčů: tým byl vždy technický, ale už mu nevadí ani hra do těla. Říha učí své hráče neuhýbat. Duben občas předvede ukázkový bodyček, Mikeska, Pištek, Divíšek, Čáslava, ti se v důrazu vyžívají. Díky větší odolnosti se Pardubice vyrovnaly se ztrátami opor.
7. Potlačily emoce: když se Pardubice soustředí jen na hokej, soupeře lehce přejedou. Jenže vždycky to nedokážou. Například čtvrté semifinále v Třinci bylo z jejich strany ostudné. Hráči si stěžovali, přihrávali pády a kouč Říha je z trucu poslal do kabin. Často se proto mluví o tom, že Pardubice "brečí", stěžují si u rozhodčích při zápase a na rozhodčí po něm. V nejdůležitějších chvílích se ale vždy dokázaly udržet a soustředit na vlastní výkon.
8. Moderní klub: Pardubice mají nejlepší halu v republice, ale také schopného manažera Kusého. Ten například zaplatil léčení bývalého sparťana Zábranského, dovolil mu trénovat s týmem a zadarmo tak získal skvělého obránce. Zasadil se o stabilizaci finančních poměrů, podařilo se mu navýšit ropzpočet a vybudovat z kdysi málem krachujícího klubu jeden z nejbohatších v Česku.
9. Dobrá příprava: mužstvu dal před sezonou lekci přípravný turnaj ve Švýcarsku. Naučilo se tlumit vášně a hlavně hrát tvrdě. Prospěl i nedávný turnaj v Naganu, který Pardubice vyhrály. „Do hráčů se dostal pocit vítězství, dřívější přípravy s Chomutovem či Třebíčí neměly smysl,“ tvrdí Zbyněk Kusý.
10. Gólman? To je otázka. Adamu Svobodovi svědčí, že má důvěru. Když udělá chybu, může si být jistý, že příště chytá znovu. Jenže občas pouští laciné góly. Tak jako v sérii se Znojmem, kdy mu několikrát prošla nepříliš nebezpečná střela od modré. "Tehdy jsem se necítil úplně uvolněně, po postupu to ze mě spadlo," tvrdí. Finálový soupeř bude mít přesto na místě brankáře asi větší zbraň.
Slavia
Šéf Růžička vštípil hráčům svoje "tři D": důraz, disciplína, defenziva. Jeho systematická práce v klubu je hlavním důvodem postupu Slavie do finále.
1. Vladimír Růžička: první muž hokejové Slavie, fanatik, který vybudoval ve Vršovicích ligovou velmoc. Stihne být trenérem i manažerem, na stadionu tráví deset hodin denně. Stojí ze posílením kádru o někdejší spoluhráče z Nagana Beránka a později Kučery. Snad nikdo nežije v Praze hokejem tolik jako on. Růžička je pro slávistické hráče skoro jako Bůh, bezmezně mu důvěřují a vyhecovat je k výkonům na hranici možností pro něj není problém. Koučova filozofie? "Dostat z hráče sto dvacet procent, to je můj styl," říká sám.
2. Bojovnost: technických hráčů Slavia moc nemá, zato většina by se jich v pohodě uživila v kanadských soutěžích. Žádný puk není ztracený, to by mohlo být heslo Slavie. Rvavost, důraz, síla, agresivita, tyhle vlastnosti zdobí tým, který soupeře nepřehraje, ale spíš přetlačí.
3. Parta: když v semifinále došlo na nájezdy, slávisté se automaticky chytli kolem ramen "á la" Nagano. Ve Spartě se o totoéž pokoušel kapitán Nedvěd, ale přidal se jen malý hlouček hráčů a ti po chvíli usoudili, že to nemá cenu a pustili se. To jako by symbolizovalo rozdíl mezi kamarády ve Slavii a "hokejovými žoldáky" ve Spartě. Slávisté hrají srdcem, platí o nich otřepaná fráze, že táhnou za jeden provaz. "Jeden za druhého jsme padali do střel," říká o semifinále Radek Duda.
4. Brankář a obrana: Roman Málek se v play-off nevyhnul chybám, ale přesto kraluje mezi gólmany. Proti pardubickému Adamu Svobodovi má navíc jednu výhodu: hraje před ním nejlepší obrana v lize. Růžička, který kdysi málokdy bránil, jako trenér pochopil, že Slavia nebude mít takový kádr jako Sparta a musí proto hrát defenzivním stylem. Sám říká: "No jo, taky bych rád, kdybychom dávali sedm osm gólů za zápas. Ale takhle jsme hráli ještě v Litvínově a titul jsme nikdy nevyhráli. Kluky nutím hrát jinak. Vím, co na mě platilo: tvrdost!"
5. Disciplína: Růžička vštípil svým hráčům "zásadu tří D": důraz, defenziva a disciplína. Slávisté málokdy chybují, v obraně téměř nepropadají a důsledně plní taktické prvky trenérů. "Chodím před branku, protože jsem dostal takový úkol," řekne třeba Michal Sup bez zaváhání. A podobně je to s ostatními. Růžičkova "otcovská" autorita dokázala v klíčových momentech sezony zkrotit i dokonce věčného rebela Dudu.
6. Víc peněz a silnější kádr: Před letošní sezonou sehnala štědrého hlavního sponzora. Díky němu mohla investovat do lákavých posil. Zejména František Kučera se brzy stal jednou z klíčových osobností týmu. Ve finále ale bude chybět pro zranění.
7. Hokejová líheň: Slavia vychovala spoustu skvělých juniorů a dala jim šanci pravidleně hrát extraligu. Postupně tak v Edenu vyrostla opora obrany Kadlec, po něm stabilní zadáci Hejda a Novák a naposled útok Jaroš, Kopecký, Dlouhý, který se v této sezoně stal velkou devizou Slavie. Chodí na přesilovky, dávají góly, drtí soupeře leckdy víc, než elitní útoky. Ve srovnání s pardubickým mladým útokem jsou méně techničtí, zato důraznější.
8. Sebevědomí: slávisté vypadají, jako by neznali, co je to nervozita. Zvládají dramatické momenty: dvakrát vyhráli penaltové rozstřely na Spartě, jednou ve čtvrtfinále ve Vsetíně. Hráči jako Duda či Krátoška si nepřipouští možnost prohry, podobně drzí mladíci.
9. Menší kluziště: na užším ledě (28 x 58 m oproti klasickým evropským parametrům 30 x 60 m) může Slavia mnohem lépe praktikovat svůj důrazný "kanadský" styl. I když v semifinále dvakrát doma prohrála, ve druhém utkání díky tomu přehrála Spartu, na kterou vyrukovala s celoplošným agresivním napadáním. To venku v takové míře nejde. "Ten metr na každé straně je znát, musíte toho mnohem víc najezdit. Pak přetáhnete jedno střídání a jste zatavení," vysvětluje Duda. Technická mužstva mívají v Edenu problémy.
10. V sezoně vhodně doplněný kádr: když Slavia nedávala góly, obětoval Růžička kamaráda Ujčíka za ranaře Dudu a pracanta Krátošku. I fanoušci váhali, ale výměna se vyplatila. Po kempu v zámoří do týmu dobře zapadl důrazný útočník Fadrný. Pak odešel hecíř Štraub a přišel střelec Sailer, který hned rozhodl zápas v prodloužení. Poslední dobou góly nedává, ale dovede být platný v oslabení.
 Gestikulující kouč Slavie Vladimír Růžička na lavičce během vypjatých momentů semifinále 2002 se Spartou. |
 USPĚJE SVOBODA A SPOL.? Páté čtvrtfinále bude testem síly pardubického týmu a psychické vyzrálosti reprezentačního brankáře Adama Svobody. |
 Jan Fadrný ze Slavie sráží domácího Michala Horáka. |
 Domácí Martin Streit tísněný Františkem Kučerou hostujícího gólmana Romana Málka neohrozil. |
 MUŽ, KTERÉMU SE VĚŘÍ Slávistický brankář Roman Málek je lepší než pardubický Adam Svoboda, tvrdí většina odborníků. Ani on se ale v play-off nevyhnul chybám. Zvládne finále? |
 Hráči Pardubic oslavují společně s fanoušky postup do semfinále |
 Tato pardubická fanynka měla určitě s desetigólové nadílky radost. |
 Na blond obarvený kouč Miloš Říha burcuje své svěřence. |
 Zkušený útočník Třince Roman Meluzín brání pardubického mladíka Koukala. |
 Martin Paroulek ze Sparty padá po zákroku slávisty Michala Supa. |
 Jiří Zelenka mizí za mantinelem po srážce s Michalem Supem. |
 Třinec - Pardubice Radost pardubických z prvníhop gólu,který dal Petr Sýkora (vlevo) |
 Sparta - Slavia: Okolo obránce Jiruše proniká slávista Dlouhý. |
 Třinecký obránce Filip Štefanka (vlevo) brání Tomáše Rolínka z Pardubic. |
