Krušné období však už má za sebou. V pátečním duelu proti Vítkovicím se po dlouhé pauze vrátil do sestavy Moelleru.
Libore, co přesně vás vlastně trápilo?
Měl jsem posunutou plotýnku. Tlačila mi do nervu, měl jsme problémy s chůzí. Trošku se mi podlamovala kolena, jako by mi vypínaly nohy. Dva měsíce jsem nic nedělal, nemohl jsem ani chodit a ležet. Pořád mě záda bolela. Jen jsem od doktorů dostal různé cviky. Pomohly mi stejně jako odpočinek a klid, postupem času se to lepšilo.
Bylo to zatím vaše nejvážnější zranění?
Už jsem toho prošel dost. Měl jsem otevřenou zlomeninu ruky, poraněný křížový vaz kolena. Otřesy mozku nebo vyražené zuby ani nepočítám. Ale tohle bylo nejvážnější. Už jen proto, že jsem nevěděl, co bude. Páteř je pro hokejistu jedno z nejhorších zranění.
Nyní už jsou vaše záda ve stoprocentním pořádku?
Jsou super. Při utkání jsem na ně spadl, ale drží. Cítil jsem se dobře i při soubojích u mantinelu.
Trenéři původně říkali, že se v letošní sezoně už neobjevíte v utkání...
...všichni se divili, že chci ještě hrát, když vlastně o nic nejde. Zápas mi ale dal hodně. Doma jsem to už nemohl vydržet. Teď jsem si dokázal, že vydržím celé utkání, aniž by mě záda bolela.
Testoval jste si záda v tréninku, zda zápasovou zátěž už snesou?
Trénuji skoro tři týdny. Snažil jsem se i při tréninku hrát do těla. V soubojích jsem si byl jistý. Věděl jsem, že to záda udrží, i když do mě někdo najede. A musím to zaklepat - stejné je to i po zápase.
Léčení zad definitivně skončilo?
Snažím se ještě cvičit podle doporučení lékařů. Ale záda už mě přestala bolet. Teď se musím snažit dohnat, co jsem ztratil na ledě.
Jaké jsou vlastně vaše pocity z prvního zápasu po tak dlouhé pauze?
Především jsem naštvaný, že jsme s Vítkovicemi prohráli. Ale na druhou stranu jsem moc rád, že jsem mohl konečně zase hrát a že záda jsou jakžtakž dobrá. Je však znát, že mi chybí bruslení. Jsem pomalý, bylo to vidět na ledě. Na tréninku i v zápase mi chybí rychlé kroky. Proto můj výkon nebyl stoprocentní. Měl jsem však štěstí, že mě trenéři dali do lajny s Rado Somíkem a Jirkou Cetkovským. Oba hrají výborně a já jsem se s nimi svezl.
První zápas tedy byl především plusem pro vaši psychiku?
Především kvůli tomu jsem chtěl nastoupit.
Měl byste hrát i v dalších zápasech v play-out?
Uvidím, jak se domluvím s trenéry. Chtějí dát prostor mladým hráčům. Pokud by záleželo jen na mně, rád bych hrál.
