V pátečním přípravném utkání v Moskvě byl útok Duda, Vašíček, Mikeska nejlepší řadou na ledě. Slibnou "checking line", řadu hlídačů a rozbíječů, ale kouč Slavomír Lener záhy rozpustil: v sobotu ráno Radka Dudu a Michala Mikesku z kádru vyřadil.
"Zabolí to, to je jasné," říká s odstupem dvou dnů pardubický centr. "Ale na druhou stranu jsem s tím trochu počítal. Když se člověk podívá na tu spoustu hráčů z NHL, kterou mají trenéři k dispozici..."
V Rusku mám poslední šanci, řekl si přesto Mikeska a na led se vrhl se zarputilostí sobě vlastní. Sehrál výtečný zápas, výkon korunoval gólem a nahrávkou. "Po zápase mi bylo veseleji," svěřil se. "Kdyby mi utkání nevyšlo, byl bych naštvaný nejen z toho, že asi v reprezentaci skončím, ale i proto, že se mi nedařilo. Takhle se mi zpátky cestovalo veseleji. Ani zdržení na letišti mi nevadilo."
Mikeska patří k hráčům, kteří rozdají a schytají spoustu ran. Hokejový rok pravidelně končívá otlučený jako špalek, loni měl navíc potíže s játry. Tentokrát je ale v pohodě, z na konci sezony běžně utajovaných zranění hlásí jediné: vykloubený malíček. "To se stalo už před play-off," říká. Teď má týden na regeneraci.
Útočník počítá s tím, že přípravu absolvuje v Pardubicích. I když se vyrojily zprávy o jeho možném přestupu do týmu extraligového mistra ze Zlína. "O tom vím až od novinářů, možná mi dáte vědět, až to bude hotové," zasmál se hráč, který by se v případě uskutečněného přestupu vrátil do rodného města.
"V Pardubicích už jsem si hledal parcelu na barák, chtěl jsem se tu s rodinou usadit," svěřuje se útočník, který na východě Čech působí šest let. "Ale zatím to neřeším, normálně začnu trénovat s pardubickým mužstvem a pak uvidí."
