Opravdu vám takový zápas nic nedal?
Jak říkám, byl to zmeškaný čas. Tyto zápasy jsou zbytečné. Hlavně ke konci sezony, kdy už dochází síly. Je lepší jít do nějakého pořádného zápasu než to, co dneska předvedli Italové.
To z takové výhry nemáte ani pořádnou radost?
Je hezké vyhrát tolik než třeba 3:0, ale Italové byli úplně odevzdaní. Po dvou gólech Martina Procházky už to bylo naprosto o ničem.
Věděli jste, že potřebujete vyhrát o osm gólů, aby na vítězství ve skupině stačila s Kanadou remíza?
Říkal nám to v autobuse Pavel Patera, on je náš statistik a vždycky s něčím podobným přijde. Takže jsme s tím počítali.
A uvědomujete si, že jste právě zaznamenali největší výhru v historii českého týmu?
Jo? Nic takového v kabině zatím nevíme. Tedy možná Patýs...
Byli Italové v úvodu hodně zákeřní?
Ze začátku to zkoušeli, ale pak to dopadlo celkem dobře. Až na dvě nebo tři výjimky. Ale někdy se člověk prostě neudrží a oplácet musí.
Je hodně těžké se pro hráče při podobném utkání koncentrovat, aby se třeba nezranil?
Ano. Nikdy nevíte, když jedete do rohu a on je za vámi, co předvede. Člověk se hlavně snaží vyhnout zranění, zvlášť když máme před sebou už jen samé obtížné zápasy.
Čekali jste, že se protivník tak položí?
Ani ne. Loni byli více zarputilí, teď se asi uspokojili výhrou nad Německem a šetřili síly na Švýcarsko. Tam se poperou o postup.
