A oslavy mohly vypuknout.
"Je to něco neuvěřitelnýho. Fantazie, nádhera," opakovali šťastní šampioni.
Poražení slávisté od střídačky smutně sledovali, jak si jejich úspěšnější finálový soupeř vychutnává triumf.
Noví mistři pomalu kroužili kolečko kolem tribun, obránce Ptáček držel nad hlavou sparťanskou vlajku. Mezitím se na ledě objevil červený koberec a nablýskaná trofej.
Sparťané si však na dvacetikilový pohár museli ještě chvilku počkat. Nejdřív dostali poražení finalisté stříbrné medaile, podali ruce soupeři a zmizeli v kabině. Pak už led patřil jen sparťanům.
"Bylo tady dva tisíce osm set diváků. Sparta byla třináctá," křičel hlasatel do mikrofonu. "A teď dovolte, abych vám představil mistra."
Připomněl tak, že sparťanská cesta na vrchol připomíná pohádkový příběh. Vždyť v průběhu sezony se klub potácel i u dna tabulky, prošel si těžkou krizí. Fanoušci se báli, zda se tým vůbec dostane do play-off. Proklouzl až na poslední chvíli.
Z bídy se ale zvedl a došel až na vrchol. Ve vyřazovacích bojích postoupil přes Zlín a Znojmo, ve finále porazil městského rivala. Poslední utkání vyhráli sparťané 3:0, celou sérii pak 4:2 na zápasy. V domácím prostředí nezaváhali ani jednou.
"Chtěl bych za to hráčům poděkovat. I za ohromnou vůli," řekl kouč František Výborný. "Důležité bylo, že se během sezony vrátili někteří sparťani jako Franta Ptáček neho Jarda Hlinka. Ten pak byl hlavním tahounem v celém finále."
Mizérie a trápení jsou pryč. Definitivně v okamžiku, když kapitán Kratěna za bouřlivého potlesku zvedl nad hlavu pohár a dojel do mezi spoluhráče.
"Krásný dárek," prohodil Kratěna, který v den rozhodujícího zápasu slavil devětadvacáté narozeniny.
Hokejisté si postupně došli pro zlaté medaile, s týmem už byl na ledě i trenér Výborný i klubový šéf Sivek.
Dál se pokračovalo v obvyklém duchu. Šampaňské, pózování s pohárem, speciální mistrovské dresy, společné foto, děkovačka fanouškům. Hokejisté se rozjeli před kotlem skočili na led. Přidali ještě jednou kolečko kolem mantinelů. V čele s gólmanem Břízou.
Právě jemu patřil během oslav největší aplaus. Jméno jedenačtyřicetiletého veterána se skandovalo nejčastěji. Vždyť to pro něj byl s největší pravděpodobností poslední zápas profesionální kariéry. Od příští sezony na něj čeká na Spartě manažerské křeslo. A rozloučil se skvěle, v posledním utkání předvedl opět skvělé zákroky a ani jednou neinkasoval.
"Mám obrovskou radost," poznamenal Petr Bříza.
Veselí na ledě skončilo po půlhodině, ale hned se přesunulo do kabiny. I v ní teklo šampaňské, kouřily se doutníky.
A slavit se bude i mimo stadion. Dlouhá noc nových hokejových mistrů začíná...
