Zima Vysněnou ligu nemá. "Ale rád bych zkusil třeba Skandinávii," vyznal se jedenatřicetiletý útočník.
V zápase s Brnem působil vedle rtuťovitého Fořta jako pravý velitel své útočné formace. Vždy s hlavou nahoře. Přesně takového hráče Hradec Králové potřeboval. Vyhrál většinu vhazování, blýskl se několika akcemi na jeden dotek, které přitom působily neuspěchaně. Dostal se také do zakončení, ale gólman Maláč měl svůj den a pochytal i nemožné.
"Měli jsme víc šancí a zasloužili jsme si vyhrát," řekl Aleš Zima, který prožil nezapomenutelnou sezonu v absolutně nehokejovém prostředí.
Do Hradce jste se vrátil po dlouhých jedenácti letech. Poznal jste vůbec někoho?
Jen Tomáše Martince a Stanislava Mečiara. Ostatní jsou úplně jiná hokejová generace.
Ve své kariéře jste vystřídal snad všechny extraligové moravské kluby. Jak jste se ocitl ještě mnohem východněji - v Koreji?
Tak se to seběhlo. Přišla nabídka a já ani moc dlouho neváhal.
Nevěděl jsem, že v Koreji se hraje nějaká hokejová soutěž...
Také, že nehraje. Spolu s dalšími dvěma Evropany jsem působil v korejské reprezentaci hrající asijskou ligu. Skončili jsme třetí, což byl velký úspěch, protože například japonské kluby jsou velmi silné a jsou nabité kanadskými hokejisty.
Jak jste si vedl v bodování?
Ve 40 utkáních jsem dal 27 gólů a měl jsem 47 asistencí. V našem týmu jsem byl nejlepší.
To jste musel být hvězda a miláček publika!
Popravdě řečeno hvězdami tam byli všichni cizinci. Korejci hokeji moc nerozumí a na zápas se jdou vyloženě jen pobavit.
Je hokej v Asii populární?
V Koreji na nás chodilo do dvou tisícovek diváků. Přijde mi to, že tam všichni pracují od rána do noci. Mnohem lepší to bylo v Japonsku, kde se hraje o třídu lepší hokej.
Kamenem úrazu většinou bývá dlouhé odloučení od domova...
Byl to problém. Manželka s dětmi se za mnou přijela podívat jen na dva týdny, jinak jsem bydlel na hotelu, čemuž odpovídala také strava. Pořád dokola točili pálivá jídla.
Proč jste po návratu z Koreje zvolil druholigový Šternberk?
Chtěl jsem zkusit ještě nějaké zahraniční angažmá, ale nakonec jsem skončil na měsíční hostování ve Šternberku, když se dohodl s Havířovem, který na mě měl práva. S Hradcem jsem ale byl delší dobu v kontaktu a jsem rád, že to vyšlo. To ale neznamená, že zde zůstanu do důchodu. Lákala by mě třeba severská liga.
Klapala vám spolupráce s Fořtem a Vondrkou?
Podle mě se to bude lepšit. Byl to zápas s kvalitním soupeřem, kde se čekalo na chybu. "Tryskomyš" Fořtík se umí prosadit, Vondrka je také dobrý hráč.
