Pamatujete nějaký zápas proti sborné, kdy byste měli takový počet šancí?
Těch příležitostí jsme měli opravdu dost. Škoda, že jsme dokázali využít jenom jednu. Už v polovině první třetiny jsme prohrávali 0:2. Ale klukům nemůžu říct ani slovo – všichni makali, jezdili naplno.
Byl jste to ale právě vy, kdo vstřelil jedinou branku mužstva.
To je jedno, kdo to byl. Snížili jsme, chvílemi jsme se dokonce usadili u nich ve třetině. Ale pak přišel ten vlastní gól a už jsme se zase vezli. Na druhou stranu, kdyby ta přihrávka Radulova prošla, před brankou už číhal neobsazený hráč. Takže ten gól by nejspíš padl tak nebo tak.
Dvě ze tří branek soupeř dnes dal v přesilovkách.
Tolik přesilovek jim prostě nesmíme dovolit. Jak mají početní výhodu, tak prostě soupeře přejedou. Jsou strašně rychlí, už je ani nedoženete.
Bylo vidět, jak je soupeř nažhavený. Rusové stále berou zápasy s Českem velice prestižně, že?
Navíc teď hrají proti mistrům světa. Před utkáním jsem mluvil s několika spoluhráči z Magnitogorsku, byli na Čechy strašně nažhavení. Ale v naší kabině panovala stejná nálada. Kluci, kteří působí tady, byli také vyhecovaní, chtěli se předvést. Bohužel, nevyšlo to.
Říkalo se, že v zápase bude pořádně jiskřit. Také jste to čekal?
Čekal. Obával jsem se nějakých provokací, ale dnes všechno proběhlo v absolutním klidu. Prostě pouťák (směje se) – žádné šarvatky, nic. Pamatuju utkání před dvěma léty, tam to byl ukrutný boj.
Vyhlášený brousič Radulov dnes také nezkoušel nic.
Vůbec neprovokoval. Ani ostatní hráči, od kterých jsme očekávali, že budou jezdit a sekat zezadu.
Myslíte si, že po propadáku na Karjala Cupu ve Finsku se reprezentace pomalu zvedá?
Nechci hodnotit první turnaj, nebyl jsem tam. Samozřejmě se prohrálo a pak je všechno zlé. Ale z těch dvou zápasů, co jsme odehráli tady, mám dobrý pocit. Mužstvo maká, nezabalí zápas až do závěrečného hvizdu. Dnešní hokej je právě o tom – nemůžete vypustit absolutně nic.
