Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Zmáčený Fasel už ví, kdo je prostě nejlepší

14 2001
H a n n o v e r - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Poslední tři roky stejné obrázky. Vzduchem létají hokejky, rukavice, občas o led plácne helma. Hráči přeskakují mantinel, řvou radostí a řítí se do chumlu. Napadají na sebe, dlouho se objímají. To zrovna český národní tým potřetí v řadě získal titul světových šampionů, v úchvatném finále zdolal Finsko. "Možná už to někomu přijde všední. Ale každý fanoušek by si těch okamžiků měl strašně vážit. Vždyť něco podobného už se dlouho nemusí opakovat," říká útočník Martin Ručinský. Za ním se z kabiny line vůně doutníků, bouchá šampaňské. A do toho burácení skupiny Elán a jekot jásajících mistrů.ZDE najdete vše o finále!

"Jo, hraje tady Elán. Aby z toho Slováci aspoň také něco měli," chechtá se Viktor Ujčík. Před chvilkou vyšel ze šatny René Fasel, šéf světového hokeje. Promáčená košile, zlité vlasy. Šampaňské mu stékalo po obličeji, lehce si otřel knírek. Robert Reichel totiž popadl dvě lahve a proudem je na činovníka z výšky vyprskl. "Ať konečně víš, kdo je mistrem," křičel přitom v češtině. Překvapený Fasel se jenom usmíval, manažer Černík raději nepřekládal.

"Určitě by trofej s větší chutí předával Němcům," špitl kouč Josef Augusta. "Ale to si bude muset ještě dost dlouho počkat." Pohár mistrů světa se blýskal na stole, na ledě si před pár okamžiky prožil své. Každý si ho políbil, potěžkal. Anebo jako gólman Dušan Salfický se s ním pyšně klouzal.

Mužstvo znovu prokázalo ohromnou soudržnost i při slavnostní ceremoniálu. Halou se neslo jméno České republiky, Fasel měl předat pohár kapitánu Reichlovi. Jenže ten zvedá ruku a velí: jedeme všichni. Třiadvacet mistrů poslušně startuje...

"Nikdo nehrál tady na sebe. Byli jsme tým. A to nás znovu dotáhlo až sem," rozplýval se Ručinský. I při zpěvu hymny se všichni vzali kolem ramen, pohupovali se do stran. Už toho měli plzné zuby, v zápase se vyždímali z posledních sil.

"Strašně šťastný, to ano. Ale jsem hrozně unavený," pomalu ze sebe soukal gólman Milan Hnilička. Znovu prožil ohromné drama, vydal se ze všech sil. I obr Jiří Dopita vsedě oddychoval. Vedle něj syn, tátu pyšně sledoval. Kdekdo bafal doutníky, jen tak si pro sebe zakřičel. "Tyhle okamžiky jsou pokaždé krásné," chrlí ze sebe šampioni.

Mezi ně dorazili i jejich nejbližší, manželky v dresech nebo kamarádi. A také Máňa. Asi půlmetrová figurína, od základní skupiny týmový maskot. Při křepčení po Moravcově trefě se dostala i na plochu, v ruce ji třímal kustod Petr Bílek. 

Oslavy v hale pomalu končí, hokejoví reprezentanti se hrnou do autobusu. S nedopitou lahví vše organizuje šéf výpravy Jindřich Micka, každého popohání. Pár fanoušků, kterým se podařilo prodrat přes ochranku, mává vlajkami a skanduje. Řidič startuje a pomalu otáčí. Další triumfální cesta začíná, vyvrcholit by měla v pondělí kolem poledne na starém Ruzyňském letišti. Právě tam dosedne speciál se "zlatými hochy."

Pohár mistrů světa v rukou českých hokejistů

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze